Brzdou bezpečnější výpadovky na Slatiňany má být i vedení chrudimské radnice. Nepřeje si prý snížení rychlosti

4
148
Dopravní policie odvádí viníka prozatím poslední tragické dopravní nehody na výpadovce z města k výslechu. Foto: Kodl Cr

Ředitel pardubické pobočky Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Bohumil Vebr kritizoval nedávno špatnou spolupráci s Městským úřadem Chrudim, pokud jde o realizaci přestavby silnice mezi Chrudimí a Slatiňany na příměstskou komunikaci se zpomalovacími prvky, rozšířenými krajnicemi pro pěší a cyklisty a sníženou rychlostí na 70 kilometrů v hodině. ŘSD má už hotový projekt a připravené financování. Původně přitom se stavbou počítalo v roce 2016, podle všeho k ní ale nedojde ani v roce 2018. Jak Vebr uvedl, důvodem jsou neustálé průtahy městských úředníků, kteří s vyřízením stavebního povolení otálejí a nereagují včas na podněty ŘSD a projektanta.

Narážím na odpor kolegů ve vedení města, přiznává Trávníček

Jak se ale nyní ukázalo, dalším momentem, který stavbu významně zdržuje, je neochota současného vedení chrudimské radnice udělit souhlas ke snížení rychlosti v daném úseku silnice, kde došlo k několika tragickým haváriím a těžkým dopravním nehodám s trvalými zdravotními následky, což ji řadí k nejnebezpečnějším komunikacím v celých východních Čechách. V rozhovoru pro Noviny Chrudim to připustil první místostarosta Jaroslav Trávníček (ČSSD), který je zodpovědný za dopravní situaci ve městě. „Narážím na snahu kolegů ve vedení města nesnižovat rychlost v tomto místě. Osobně si ale myslím, že tomu nic nebrání. Projel jsem si daný úsek sedmdesátkou a bylo to naprosto v pohodě,“ říká Trávníček. Jeho názor sdílí i starosta Slatiňan Ivan Jeník (SNK ED), jehož město je do stavebního řízení rovněž zapojeno. „Vím, že někteří v Chrudimi snížení rychlosti v tomto úseku kritizují, jsem ale pro bezpečnost. Znám totiž některé konkrétní případy i lidi, kteří si nesou následky těchto havárií po celý život. Navíc zde vzniknou zpomalovací ostrůvky, které znemožní předjíždění, tudíž tu nebude pro devadesátku prostor. A pokud jde o argumenty, že dojde k výraznému zpomalení dopravy, tak nejsou pravdivé. Simulace jízdy sedmdesátkou prokázala, že půjde o rozdíl v řádu několika vteřin nikoli minut,“ argumentuje starosta Slatiňan.

Chrudim bude požadovat zkapacitnění křižovatky za tratí a delší chodník kolem kasáren

Šéf ŘSD Vebr podrobil zároveň kritice, že MěÚ Chrudim nekomunikuje s autorem projektu. „Je pravda, že je třeba doladit souznění s projektem. Jinak se ale musím ohradit, komunikuji s projektantem už tři roky a hotový projekt jsme obdrželi vcelku nedávno. Vím například, že je zapotřebí ještě dořešit některé pozemky v katastru Slatiňan. Z naší strany pak budeme připomínkovat křižovatku Obce Ležáků se Sečskou ulicí za železniční tratí, kde nebylo autorem projektu pamatováno na možnost transportů nadměrných nákladů, které tudy v minulosti projížděly. Naším přáním také je prodloužit chodník podél kasáren až k druhému vjezdu do areálu, kde má vojsko parkoviště. Až doposud z něj musí vojáci chodit pěšky k bráně kasáren po silnici,“ vyjmenovává Trávníček připomínky k projektu. Jak dodává, další připomínky k projektu má ale i Pardubický kraj, s jejichž zněním se prý však musí teprve seznámit. A co vázne na straně Slatiňan? „Jediné, co brání z naší strany výstavbě, je to, že po nás chtělo ŘSD vydat stavební povolení na pozemcích, které nejsou v našem majetku a kde bychom se měli stát spoluinvestory stavby. Nejprve je tedy třeba tyto záležitosti majetkově vyřešit a pak je samozřejmě stavebně převezmeme. Jinak s projektem nemáme vůbec žádný problém. Ze zákona ale nemůžeme stavět na pozemcích, které patří, jako v tomto případě, kraji a státu. Až to vyřešíme, nebráníme se ani finanční spoluúčasti na dílčích úpravách této stavby,“ říká starosta Jeník.

Aglomerace obou měst se přibližují, rychlá silnice proto ztrácí význam

Oba komunální politici se zároveň shodují na tom, že se aglomerace obou měst podél této silnice k sobě postupně přibližují a je pouze otázkou času, kdy se propojí nadobro. Už proto je podle nich přestavba komunikace nutná stejně jako snížení rychlosti. „Pomalu se blíží doba, kdy bude zástavba z obou stran. Už nyní zde máme dvě průmyslové zóny, vojenský objekt, obytné domy po pravé straně na Slatiňany a další pozemky s developerským záměrem skoupil v těchto místech slatiňanský podnikatel Málek. Z druhé strany zase roste rodinná zástavba od Slatiňan. Komunikace proto ztratí svůj charakter a je zapotřebí se rychle dohodnout. Nemám tedy proti projektu zásadní výhrady, protože počítá s velmi komfortní rozšířenou vozovkou, jejíž výhodou bude větší bezpečnost cyklistů i všech účastníků silničního provozu,“ pokračuje chrudimský místostarosta Trávníček. „Je třeba počítat také s tím, že jakmile bude někdy dokončen obchvat Chrudimě až za Slatiňany, ztratí tato silnice na významu a nebude tolik frekventovaná jako doposud. Proto zde nebude tak vysoká rychlost zapotřebí,“ přidává se starosta Jeník. A co říká tomu, že by vznikla podél této silnice další cyklostezka? „V územním plánu s ní na naší straně počítáme až někde po objekt Era-Packu v Píšťovech už od roku 2006. Je však naplánována vedle komunikace, nikoli jako její součást. Pokud by tedy nyní vzniklo další propojení mezi našimi městy, jenom ho uvítáme,“ uzavírá slatiňanský starosta Ivan Jeník.

4 KOMENTÁŘE

  1. Sedmdesátka je tam potřeba a nikomu neublíží.
    Otázkou je, jak pomohla sedmdesátka např. na bývalé křižovatce na Medlešice nebo nyní na nájezdu z obchvatu. Většina jede 80, někteří blbci 100, já 70 a brzdím dopravu.

    To už nemluvím o inteligentním řešení, kdy nájezd z Chrudimi na Pardubice a výjezd od Pardubic znamená dávát přednost protijedoucím, na Chrudim dokonce všem. Stejné vzepětí mysli jako nájezd do Kauflandu.. EM

  2. Ono by stačilo vynutit používání 90-tky (např. pevným radarem). Pokud postupně všude kde se stane nějaká nehoda dojde k nekoncepčnímu a populistickému snížení povolené rychlosti, tak abychom za pár let nezjistili, že nám stačí se přepravovat šlapacím autíčkem…

  3. Pan Trávníček udělal pro Chrudim jistě mnoho užitečného, ale posledních několik let dokazuje, že myšlenkově zůstal v minulém století.

ZANECHAT ODPOVĚĎ