Veřejnému projednávání budoucnosti letního kina v Chrudimi předchází podivná taktika vedení města

0
932
Vyprodané letní kino v Chrudimi během loňského léta. Foto: Bioleťák Chrudim

Vedení města spolu s najatými architekty pořádá v pondělí 13. listopadu v 17 hodin ve Velkém sále Muzea pro chrudimskou veřejnost tzv. druhé veřejné plánovací setkání, které avizuje jako „Restart letního kina“. Přítomní občané se na něm mají vyslovit pro jednu ze dvou navržených variant, jež má definitivně určit konečnou podobu budoucího prostoru za Muzeem. Už teď se ale ozývají kritické hlasy, že nebyly obě navrhované varianty zveřejněny předem a že nelze tímto způsobem vést objektivní debatu s občany o budoucnosti areálu letního kina.

Proč měly zůstat obě varianty před občany utajeny?

Proslýchá se totiž, že ani jeden z uvedených návrhů nerespektuje závěry z prvního veřejného plánovacího setkání, jež se uskutečnilo ve vinárně Muzea, kde se občané drtivou většinou hlasů vyslovili pro zachování letního kina ve stávající podobě a zcela kategoricky pak odmítli, že by za Muzeem mělo vzniknout velké parkoviště. S ním se ale podle všeho počítá v obou variantách, které hodlají architekti z Atelieru K2 veřejnosti předložit. Od vedení města dostali totiž zadání sloučit potřeby Muzea se zbytkem poloostrova, kde areál letního kina od roku 1958 stojí. Členy pracovní skupiny navíc město zavázalo mlčením, a obě navrhované varianty se tak staly „interním“ materiálem, který měl zůstat až do veřejného setkání s občany před nimi utajen.

Nádvoří? Kdeže, natvrdo parkoviště pro padesát aut

Zajímali jsme se, proč? „Bylo nám řečeno, že jde o interní materiál, který se nesmí lidem ukázat. Přiznám se, že mě překvapilo, proč by se s ním občané nemohli dopředu seznámit, když je to všechno placeno z jejich peněz. Zvláště, když po tom mnozí z nich volají. Za této situace nám tedy nezbývá, než udělat narychlo vše pro to, aby přišlo do Muzea co nejvíce lidí,“ říká městský zastupitel a člen uvedené pracovní skupiny Richard Herbst (ANO 2011). „Bolí mě, když vím, že jedna z variant počítá s vybagrováním celého prostoru, zbouráním sesvahovaného hlediště, které právě zajišťuje onu výtečnou akustiku, a postavením menšího kina asi s třetinovým plátnem. Předchozí varianta sice počítá se stávající promítací stěnou, ale opět nevylučuje zrušení svažitého hlediště. U obou variant se pak hovoří vzletně o nádvoří, ve skutečnosti jde ale natvrdo o parkoviště asi pro 50 aut, kterému bude muset ustoupit i současná promítací kabina,“ pokračuje městský zastupitel.

Lavičky v chrudimském letním kině září novotou. Byly tím jediným, co mohl spolek MaChr v letošním roce v areálu opravit. Upravit zeleň mu bylo zakázáno. Foto: Facebook

Obě varianty jsou nákladnější než běžná údržba leťáku

Jak dodává, tímto záměrem, pokud bude přijat, definitivně zanikne klidová zóna za Muzeem. „Všichni pořád argumentují potřebami kongresové turistiky. Nikdo ale neví, co městu ve skutečnosti přinese a komu bude určena. A za jakou cenu? Obě navrhované varianty jsou totiž mnohem dražší než údržba stávajícího areálu. Několikrát jsme už proto žádali v případě obou variant o vyčíslení hrubých nákladů, a přestože nám byl rozpočet na obě akce přislíben, doteď ho nemáme k dispozici. S takovými podklady nelze objektivně rozhodovat. Budeme totiž jednat o něčem, o čem nevíme, co to bude stát,“ dokládá Richard Herbst. „A přitom by stačilo v areálu kina natřít konstrukci promítací stěny a upravit zeleň. To nám ale paní Kateřina Jánská (ODS) z údržby městské zeleně nedovolí, protože tomu prý nerozumíme, přestože nabízíme svoje služby i lidi zdarma. Už z toho je patrné, že nemáme partnera, který má chuť s námi jednat,“ uvádí zastupitel města.

Restart se nám už povedl, město ho ale nechce vidět

A co říká tomu, že město nazvalo akci „Restart letního kina“? „Mám za to, že se nám restart letního kina už podařil, jen ho nikdo z vedení města nechce vidět (pozn. letní kino v Chrudimi dosáhlo letos dvojnásobně vyšší návštěvnosti, než je celorepublikový průměr). Dokonce se o něj začal zajímat provozovatel pardubického letního kina Motyčka, který o něj projevil zájem. Když se ale seznámil s nezájmem města, od záměru ustoupil. Doma v Pardubicích dostává totiž na sezónu od magistrátu 600 tisíc korun. Když mi jeden nejmenovaný úředník chrudimské radnice řekl, že do našeho leťáku nepůjde, protože tam musí platit a v Pardubicích to má zadarmo, tak jsem mu musel vysvětlit, že v Pardubicích hradí všechny vstupenky za občany město, zatímco tady se musíme držet cen, které nám doporučí distributoři filmů. Je to tedy něco za něco, což nejspíš vůbec nepochopil,“ tvrdí Herbst.

Varianty podporované městskou komunitou? Není to pravda, namítá zastupitel

A co dál? „Navrhuji už pátým rokem, aby se veškeré architektonické návrhy v případě letního kina zastavily. Nechal jsem je dokonce zkonfrontovat několika nezávislými architekty z Pardubic, které bych teď nechtěl jmenovat, a všichni se shodují na tom, že by byla velká chyba areál bourat, nebo do něj nějak výrazně zasahovat. Odborníci přes akusitku pak oceňují zejména svažité hlediště. Pokud bychom jej zrušili, jak navrhují architekti najatí městem, půjde zvuk nad hlavami diváků, odrazí se od budovy Muzea a vrátí se zpátky. Kvalita promítání by se tedy výrazně zhoršila. Na závěr chci ještě poznamenat k tvrzení radnice, že jde o varianty podporované městskou komunitou, že se nezakládá na pravdě. Takřka všichni byli proti parkovišti v areálu a omezování kina. Proč tedy město nerespektuje přání lidí? Nebo si myslí, že jsou všichni úplní hlupáci? Úspěšný provoz letního kina prověřila léta praxe, a ne všechno, co vytvořily generace před námi, musí být špatné. Proto jsem špatný z toho, že nebude veřejnosti představena v Muzeu také naše varianta, ačkoli si ji většina občanů přála. Proto přijďte do Muzea v co největším počtu,“ vyzývá závěrem Richard Herbst.

Foto: Město Chrudim

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here