Vydavateli prvního polistopadového týdeníku Němečkovi vyšla kniha o zdejších kolaborantech za Protektorátu

0
379
Foto: Reklama & tisk Chrudim

Publicistovi, fotografovi, vydavateli a šéfredaktorovi prvního soukromého týdeníku na Chrudimsku i v České republice po roce 1989 (Naše Chrudimsko se sídlem v budově Lateru Chrudim, Tovární 1112) Josefu Němečkovi z Luže vyšla v těchto dnech nová kniha pod názvem „Kolaboranti za Protektorátu 1939 – 1945; Chrudimsko a Hlinecko“, která mapuje historii kolaborantských a fašistických organizací v našem regionu.

Desítky občanů spolupracovaly za peníze i z přesvědčení

Stačí v této souvislosti připomenout Arijskou pracovní frontu (APF), Národní obec fašistickou (NOF), Český národně socialistický tábor – Vlajka, stranu NSDAP, Svaz českých válečníků, Ligu proti bolševismu a v neposlední řadě ministra školství a lidové osvěty protektorátní vlády Emanuela Moravce, který vedl Kuratorium pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě. Desítky českých občanů tehdy za peníze, ale také z přesvědčení, spolupracovalo s pardubickým Gestapem nebo SD (Bezpečnostní službou).

Kde jsi hledal, Josefe, inspiraci?

Pro knihu jsem čerpal materiály především ze soudních spisů Mimořádného lidového soudu v Chrudimi a z Archivu bezpečnostních služek Ministerstva vnitra v Praze. V Okresním státním archivu v Chrudimi to byly zápisy z jednání vyšetřující komise při ONV Chrudim a Hlinsko – trestní nalézací komise.

Co tě nejvíce zaujalo?

Bezesporu to byly události z května roku 1945 v Luži a v nejbližším okolí. Zřejmě nebylo v tehdejším Československu mnoho míst, kde by na tak malém území, jako lze jmenovat samotnou Luži, Zdislav, Košumberk, Bělou a Hroubovice, operovaly tři skupiny partyzánů s rozdílným velitelským vedením.

Původní partyzánský oddíl se později stal součásti IV. partyzánského praporu generála Ludvíky Svobody a jeho velitelem byl místní autodopravce František Janisch. Ovšem od 5. května 1945 byli v Luži další dva velitelé partyzánů. Konfident gestapa Emil Tomek z Chocně, podvodný štábní kapitán, byl později obžalován s další pěticí, z podílu na vraždách Jiřího Havlíčka, Jiřího Řezáče, Josefa Chvojky, Jana Husche a Františka Kysilky. Soud neproběhl. Dalším velitelem partyzánů byl Arnošt Löwinger z Poličky, který MNV v Luži svým dopisem z 26. 7. 1945 podrobně popsal činnost jeho štábu: stav lužských partyzánů 300 mužů, odzbrojili jsme 900 Němců a maďarských jednotek, ztráty Němců v boji 220 mužů, zastřeleno 80 německých zajatců, naše ztráty byly asi 18 mužů.

Uvádíš v knize také nějaké podrobnosti z Chrudimi?

K doživotnímu těžkému žaláři byl odsouzen Jindřich Klimeš, obchodník v Chrudimi, Břetislavova 143, který byl funkcionářem APF a NOF a udavačem SD Pardubice (zpravodajské číslo A 21). Jak je známo, jmenovaný vypracoval pro tuto zpravodajskou službu seznam židovských závodů v Chrudimi, seznam majitelů nearijců ve městě, seznam vedoucích spolku „Sokol“, a také politické složení Městské stráže Chrudim. Prezidentskou milostí Antonína Zápotockého byl Klimeš dne 7. 7. 1955 odsunut do západního Německa.

A co Hlinecko?

V den napadení Sovětského svazu Německem 22. června 1941 požádalo ústředí APP Adolfa Hitlera, aby povolal všechno jejich členstvo k vojenské službě proti bolševismu. Vedoucí APF okresu Hlinsko Karel Holfeuer požádal tedy telegraficky z Hlinska „Hlavní stan Adolfa Hitlera“ o přijetí do německé armády.

Je v knize i nějaký příběh z blízkého Heřmanoměstecka?

V červnu 1945 se ruská tajná policie (NKVD) zajímala o Otakara Pavlase, udavače a kolaboranta, od roku 1942 úředníka SD Pardubice. Nebylo divu, neboť o tomto konfidentovi bylo podle výpovědi tajemníka gestapa Pardubice Huberta Hanauska známo, že se jednalo o jejich nejlepšího spolupracovníka. Pavlas byl odsouzen na doživotí a dne 6. 6. 1955 podmíněně propuštěn, především dosažením převýchovy po stránce politické… Po svém propuštění se údajně stal redaktorem Rudého práva.

Děkuji za rozhovor.

Josef Němeček vydal v minulosti též obdobné publikace na téma spolupráce s komunistickou Státní bezpečností (StB) a jako první na Chrudimsku zveřejnil i tzv. Cibulkovy seznamy, jež měly být necenzurovaným seznamem spolupracovníků StB, včetně těch z našeho regionu. Mezi nejznámější a nejvíce diskutovaná jména té doby patřil například chrudimský podnikatel Ivan Hoffmann (krycí jméno Vodák) nebo disident a novinář Milan Daniel (krycí jméno Rony), kterému bylo umožněno zprivatizovat bez výběrového řízení tehdejší týdeník ONV Chrudim Budovatel, přejmenovaný později na Chrudimsko.

Aktualizováno

Kniha „Kolaboranti za Protektorátu 1939 – 1945: Chrudimsko a Hlinecko je k dostání v knihkupectví u paní Tlapákové na Palackého třídě v Chrudimi vedle polikliniky.

ZANECHAT ODPOVĚĎ