Spolupráce Chrudimi s katolickou církví by měla být vyváženější, míní kandidát na starostu Pilný

0
1111
Foto: Kodl Cr

Městský zastupitel a jeden z kandidátů na starostu města František Pilný (nezávislý za ANO 2011) poukázal na příkladu obce Březiněves u Prahy, jak výhodně lze spolupracovat s církvemi, aniž by bylo nutné je neustále jen dotovat, jako se tomu děje už několik let v Chrudimi.

Pasivní přístup současné radniční koalice?

„V Chrudimi jsme si už zvykli na to, že zde katolická církev neinvestuje do obnovy svých objektů a žádá každoročně od radnice či kraje nemalé finanční částky na jejich opravu. Vinou pasivního přístupu současné radniční koalice není spolupráce mezi městem a církví vyvážená, a to je zapotřebí změnit. Ať už v případě rekonstrukce kostela Nanebevzetí Panny Marie nebo restaurování památek v Muzeu barokních soch. V obou případech totiž investujeme do cizího majetku a nedostává se nám za to adekvátní náhrady,“ míní kandidát na starostu Pilný.

Opravy budov je možné hradit z prodeje pozemků

Na příkladu obce Březiněves pak demonstruje možnou výhodnější spolupráci s církvemi a církevními řády, které v rámci církevních restitucí získávají od státu nazpět miliardové majetky a neváhají je v některých případech investovat ve prospěch veřejného zájmu. Podobně jako Řád Maltézských rytířů, který uvedené středočeské obci odprodal čtyři hektary pozemků na stavbu školy za pětinu tržní ceny. „Nejednáme jako developeři, jsme duchovní řád,“ zdůvodňuje výši transakce nejvyšší český představitel řádu Johannes Lobkowicz. Jak dodává, peníze, které za pozemky řád utrží, věnuje na podporu sociálních služeb nebo na opravy svých budov.

Obě strany musí mít ze spolupráce dobrý pocit

„Právě tento příklad je hodný následování. Katolická církev vlastní totiž v katastru Chrudimě i v jejím bezprostředním okolí řadu pozemků, které by mohla v případě zájmu města zpeněžit a utržené peníze pak použít k opravě svých nemovitostí. Z vlastní praxe přitom vím, že by se Chrudimi několik těchto církevních pozemků k uskutečnění některých záměrů hodilo. Není přeci možné neustále jen natahovat ruku směrem k městské pokladně s odůvodněním, že je církev chudá, když to není pravda, a na druhé straně vydávat ze společných prostředků tolik peněz na údržbu cizího majetku. Věřím, že to tak naši občané také vnímají a že je možné se s církví dohodnout na jiných možnostech finanční spoluúčasti při opravě sakrálních staveb a dalších pamětihodností, aby měly obě strany z této spolupráce dobrý pocit. Zatím si dovolím tvrdit, že tomu tak s ohledem na četné výhrady některých zastupitelů i spoluobčanů není,“ uzavírá František Pilný.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here