Změna je na dosah ruky. Nebo necháme politiky zase kšeftovat?

0
213
Foto: Pixabay.com

Zastavila mě tuhle paní Kadrnošková od nás z domu s tím, že přeci jen půjde volit. Hodně nad tím prý přemýšlela. Nakonec došla k závěru, že její syn s přítelkyní nemají kde bydlet, protože si nemohou dovolit koupit nový byt a platit drahé nájemné, a když prý bude sedět jen doma, tak jim nijak nepomůže. Zajímala se tedy, podle jakého klíče má kandidáty na radnici vybírat.

Podal vám někdo pomocnou ruku? Takového volte

Moje rada byla jednoduchá. Doporučil jsem jí, ať se ohlédne po lidech, které zná a ví o nich, že už něco dokázali, jsou lidem prospěšní a mají sílu a předpoklady něco prosadit. Třeba dostupné bydlení v Chrudimi.

„Pomohl někdo z nich třeba svému sousedovi? Něčím konkrétním? Ne jen sliby? Podle toho bych, paní Kadrnošková, vybíral. Několik takových v Chrudimi znám. Rozhodně bych nesázel na ty, kteří sice krásně řeční, mají vybrané vystupování a drahé oblečení, ale ve skutečnosti se skrývají za prázdná hesla, celostátní politiku či pseudoceny, nebo vydávají skutky druhých nebo podřízených za svoje vlastní. Také bych nehledal mezi těmi, kteří nejsou ochotni naslouchat protiargumentům a považují je za útoky proti sobě, pomlouvají oponenty a kšeftují s funkcemi na radnici tak, aby na ně zbylo dobře placené místo. Takoví vám pomocnou ruku nikdy nepodají,“ odpověděl jsem, aniž bych někoho jmenoval.

Deset domů na vesnici – dvanáct radních na radnici

„Nad tím se budu muset ještě zamyslet. Každopádně se mi ve vašich novinách líbil citát: ´Deset domů na vesnici – dvanáct radních na radnici´, něco pravdy na tom bude,“ řekla paní Kadrnošková a ukázala prstem na budovu chrudimské radnice. Oba jsme se zasmáli a rozešli se každý po svém.

Jakmile jsem osaměl, chvíli jsem přemýšlel nad tím, jací lidé se letos hlásí do voleb a s jakými předvolebními sliby přicházejí. Ve schránce jsem už našel ledacos. Například ti, co neinformovali občany města o tom, že se zásadně změní prostředí, v němž žijí, a negativně to ovlivní jejich životy, najednou slibují, že to příště napraví. A to hned několika způsoby. Někdo z Vás se mě na to konto zeptal: „Dá se tomu věřit?“ A já na to: „Na to si musíš po zkušenostech, které máš, odpovědět sám.“ Zastávám totiž názor, že pokud někomu dám mandát a on udělá chybu, je to jeho chyba. A pokud mu dám mandát i podruhé a chybu opakuje, je to už moje chyba. Proto se letos po svých zkušenostech zařídím podle staré čínské moudrosti, která praví: „Chceš-li se zbavit plevele, nezapomeň na jeho kořeny.“

Plamenný projev a nepodložené obavy. Že by zas intriky?

Vybavilo se mi také ospalé městské zastupitelstvo. Neměli bychom si na něj víc posvítit? Třeba prostřednictvím on-line přenosů na internetu? Vzpomněl jsem si i na informační válku, kterou zahájila plamenným projevem Dagmar Pecková na jednom serveru, kde vyjádřila obavy nad tím, co se stane po volbách s jejím festivalem Zlatá Pecka. Myslím, že nic, že bude pokračovat, jen jí nejspíš někdo něco namluvil a zneužil slavného jména k vlastní reklamě. Inu, intriky. Také jsou Vám cizí?

Jistě už jste poznali, kdo dostane můj hlas. Mám totiž velkou radost z toho, že se nabídka kandidátů rozšířila o zajímavá jména a nové tváře. Že se okysličuje stará krev. Jména jako František Pilný, Jan Axmann, Marek Točoň s bratrem Davidem nebo chrudimští Piráti slibují změnu. Podle mě přichází právě včas. Jak to vnímáte Vy, milí čtenáři? Půjdete volit změnu?

ZANECHAT ODPOVĚĎ