David Martinek: Letnou 89 začal polistopadový vývoj. A Letnou 2019 i skončil

2
295
Ilustrační foto: Pixabay.com

Dnešní demonstrace na Letné ve skutečnosti ukončila polistopadovou éru. Jak v rovině symbolu, tak ve faktické rovině. V 89 se na Letné fakticky rozhodlo o pádu předchozího komunistického režimu. Dnešní akce na Letné polistopadovou éru svým způsobem završila.

Je ale jen smutným a vzdáleným dozvukem tehdejších nadějí a snů. Je hořkou tečkou za Havlovým pojetím nepolitické politiky. Tedy ve skutečnosti vlády nikým nevolených a samozvaných elit.

Havlovo pojetí politiky byl diletantsky formovaný pokus ovládnout a směřovat politické prostředí pomocí jím formovaných, schválených a podporovaných skupinek vlivných nebo oblíbených lidí, kteří budou jaksi „bdít“ nad provozem demokracie. A podle vlastního uvážení kádrovat a určovat, kdo v politice může účinkovat, kdo nikoliv, kdo bude tolerován a kdo naopak bude označen za nepřítele.

S následky téhle pomýlené teorie se budeme potýkat ještě dlouho.

Je nutné uznat, že Havel alespoň chápal a znal systém. Intence jeho fungování, principy, vnitřní logiku politických zápasů. Tuto schopnost u jeho dnešních apologetů naprosto postrádám.

Nevidím na demonstracích vůdce nových politických hnutí. Nevidím lidi, kteří by přicházeli s prospěšnou vizí, jak dál.

Vidím pitomá děcka a herce, kteří nemají sebemenší ponětí o provozu politiky a technologii moci a své postoje odvozují od formálních přešlapů etablující se politické konkurence tradičních polistopadových stran. A kterým projevy píší jiní.

Vidím dav, hnaný emocemi; lidi, o kterých psal Kolář v knize Prométheova játra. Vidím roztleskávače převratů, kteří se navzájem hecují a vlastně nechápou, co činí. Vidím nedovzdělance, amatéry a herce, kteří nepochopili, nebo nepřijali samotný princip politické konkurence. Kteří odmítají chápat, že v prostředí politické konkurence chtě nechtě dělají užitečnou stafáž partajím, které se během 30 let ostudným způsobem při výkonu moci zblamovaly. Které se zasloužily o postavení státu na úrovni německé kolonie.

Vidím mladé lidi, kteří zavírají oči před účinkováním neformálního politického kartelu polistopadových stran a nechtějí vidět, že jediný nástroj, který tomuto kartelu zbyl, je chaos a nelítostné napadání rychle rostoucí a úspěšné politické konkurence. Z něhož ale, z chaosu, vždy vychází jen slabé vlády, kde nikdo nenese odpovědnost. A kde díky tomu vzniká prostor pro manévrování při dobývání renty a vytěžování státu.

Vidím spíkry, kteří nechtějí vidět, že nástrojem polistopadových politik je zastrašování, nátlak, umělé kauzy, které se v čase vytratí do prázdna. Jejímž cílem bylo, je a bude, zničit a nebo alespoň trochu oslabit nástup soupeře.

Budoucnost bude jiná. Politika se vyvine směrem k normálním politickým stranám a standardním podmínkám politického provozu. Kde rozhoduje profesionální výkon politických stran, které tvrdě a účinně hájí skutečné zájmy zastupovaného elektorátu. A vědí jak. Dokáží dělat politiku, vyjednávat, pracovat, tvořit. Budovat fungující instituce a stavět stát.

Co je smutné? Vidět někdejší hrdiny Listopadu, jak mátožně omílají hesla, která s postupující dobou jednoduše vyčpěla. My jsme se stali demokracií. Navzdory podmínkám. Z touhy po lepším životě. Možná proto, že demokraty ve skutečnosti jsme.

A v téhle druhé generaci, v téhle nové vlně, budeme řešit jiné problémy. Potřebujeme je řešit. Potřebujeme vědět jak. Potřebujeme, aby stát fungoval. Potřebujeme se začít starat o potřeby a sny milionů lidí, na které polistopadové reprezentace jednoduše kašlaly. Potřebujeme fungující ekonomiku. Musíme znovu vybudovat průmyslovou základnu. Moderní fabriky, vyrábějící nové ultramoderní technologie. Potřebujeme se dostat zpátky na špičku světového vývoje průmyslové produkce, kam jsme patřili. A kam budeme patřit. Potřebujeme nastartovat kreativní třídy a pomoci jim uspět v těžké konkurenci. Zkvalitnit školy, nemocnice, dopravu. Začít dobře platit za práci. Tohle je důležité.

Je toho mraky. Těch úkolů, věcí, které se musí realizovat.

Odmítám přešlapovat na místě.

A poslouchat lidi, kteří sprostě nadávají obyčejným lidem do koblih, volů, blbců a rudých prasat. Neodvážil bych se dnes soudit vlastní národ tímto způsobem. Zvlášť, když vím, že lidé mají pravdu. A zvolili si dobře. Zvolili si cestu. Sami.

Klopotnou. S lídry, nad kterými sami přemýšlejí s otazníky a obavami. Ale, kteří vědí, že život není černobílý. A vždycky mají možnost svou volbu změnit. Když tahle cesta nepovede nikam, sami ji změní.

Na to nepotřebují vykladače a demagogy. Užili jsme si jich dost.

Záchvěv téhle staré hydry ještě několikrát přijde. Je jako kobyla v předsmrtné křeči. A bude kopat ještě dlouho, tak dlouho, než špatným politikům, kteří doufají v příležitost, vzešlou z chaosu, dojde, že pokud chtějí uspět, budou muset začít pracovat. Být lepší.

Že chaos, ve kterém se tak dobře dařilo hochštaplerům, už nikdo nechce.

Teď mají poslední příležitost. Protože pokud jejich vyzyvatel a konkurent ustojí podzim a leden, ukáže se možná, za dva tři roky, že to jde i jinak. A lépe.

Mám ale strach. Jednoho dne se budeme navzájem potřebovat. V době, kdy bude potřeba chránit stát a společnost před nevybíravým tlakem zvenčí. Před novou snahou ukořistit výsledky práce milionů lidí. Před snahou ovládnout moc, úřady, instituce novou generací politických hochštaplerů. Před zneužitím technologického pokroku pro nové formy vytěžování, nové formy sledování a ostrakizování svobodných lidí a svobodného myšlení. Tohle přijde. A přichází.

A mám obavu, že tyhle dnešní prapodivné kejkle vyčerpají odvahu a chuť lidí zasáhnout do neblahého vývoje. Kdy postupně přestane být zřetelné, díky těmto akcím, kde je vlastně pravda.

Autor: David Martinek, režisér a producent
Zdroj: https://www.facebook.com/david.martinek1?__tn__=%2CdCH-R-R&eid=ARAa0DJcjY1PiQbISRV8wcX88XQf6XqyHeQXTcGvM5v0HUD8gDSsRaTu0NDiAlyQKkRkme76dkqd8Otl&hc_ref=ART-gB4W7WR8J7bmBuEBM-eyjLYFFd9K2mqda7OqB3hbkYqSRxx3I2MGrjGuHKOnqyU&fref=nf

2 KOMENTÁŘE

  1. Moc pěkně napsané a pravdivé.
    Jaké řešení nabízejí strany, které tu 30 let vládly a nechaly to dojít až tam, kde to je nyní.
    Jenom kritizovat, to umí každý, ale navrhnout řešení…..tak kdo bude první??????????

  2. Že by se do pana Martinka vtělil Kojzarův duch? Zní to jako Ztroskotanci a samozvanci ještě po 42 letech. Pokud by autora vůbec zajímalo, o co jde Milionu chvilek a demonstrujícím, najde to přehledně na jeho stránkách https://www.milionchvilek.cz/, kde je i záznam z Letné. Ale ověřovat si fakta a myslet bolí, že?

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here