Z řeky Chrudimky se stává místy zarostlá strouha. Co by se stalo, kdyby přišla stoletá voda?

0
1189
Koryto Chrudimky pod splavem v Janderově je natolik zarostlé náletovými dřevinami, že vytváří výraznou překážku. Foto: Roman Zahrádka

Povodí Labe, které spravuje tok řeky Chrudimky v katastru města, si klade stále nové podmínky, pokud jde o rekonstrukce dožívajících lávek, které Chrudim plánuje co nejrychleji opravit a uvést zpátky do provozu. U všech totiž požaduje vyzvednutí minimálně o jeden a půl metru stejně jako navýšení nábřeží podél řeky. Prý proto, aby město bylo v budoucnu připraveno na stoletou vodu.

Navrhnu prohloubení koryta, říká starosta Pilný

„Pokud bychom sečetli všechny náklady, které Povodí Labe v této souvislosti požaduje, dostaneme se k jedné miliardě korun, což je za současných podmínek naprosto nereálné. V praxi je tomu vždy tak, že když žádáme o stavební povolení na nový mostek nebo lávku, tak jej dostaneme jen pod podmínkou, že budou umístěny metr a půl nad původním místem. Musím se tedy ptát: Povodí Labe nevadí, že jsou všechny ostatní mosty a lávky v Chrudimi metr a půl pod touto úrovní a nesplňují limity stoleté vody? Tato absurdita se dá vyřešit jediným způsobem. Navrhnu Povodí Labe prohloubení koryta řeky a zřízení náplavek,“ říká starosta města František Pilný (ANO 2011).

Tok řeky postupně zarůstá náletovými dřevinami

V posledních patnácti až dvaceti letech je přitom zřejmé, že se Povodí Labe nestará o tok řeky Chrudimky v katastru města tak, jak by se slušelo. Nejprve bylo kritizováno za to, že neudržuje travnaté břehy Na Bělidle a v sídlišti U Stadionu a provádí zde sečení trávy pouze jednou za rok. A nyní? Už na první pohled je jasné, že je něco špatně. Tok řeky totiž zarůstá na několika místech náletovými dřevinami a leckde se dokonce oproti původnímu stavu výrazně zužuje a vytváří z řeky strouhu. I laikovi musí být proto jasné, jak by se v takovém řečišti plném neodklizených překážek chovala stoletá voda, pokud by, nedej bože, přišla.

Na kdysi romantický splav v Janderově je v současnosti velmi smutný pohled, který je špatnou vizitkou hospodáře. Foto: Roman Zahrádka
Prvnímu splavu v Janderově se odjakživa říkalo pro jeho charakteristický tvar velryba. A přestože byl vcelku nedávno označen za nebezpečný, i když byl v minulosti oblíbeným místem ke koupání, je zřejmé, že zdejší „velryba“ uvízla na suchu, protože koryto pod ním vesele zarůstá travinami, jimž se daří na nánosech bahna a hnědé řasy. Foto: Roman Zahrádka
Situace nad třetím splavem U Stadionu je rovněž tristní. Daří se tu dokonce rákosí a zdejší tok tak více připomíná rybník než řeku. Pod tímto splavem se dalo v minulosti i koupat, jenže Povodí Labe toto místo zalilo betonem a nepochopitelně tím zvedlo hladinu řeky zhruba o jeden metr. Foto: Roman Zahrádka
Koryto řeky Chrudimky pod prvním splavem v intravilánu města (vedle bývalého ČSAD) zarostlo takřka v celé své šířce. Je tedy na místě se znovu ptát, jak by se tady chovala stoletá voda, pokud by její nárazová vlna zasáhla Chrudim. Foto: Roman Zahrádka
Zarůstají i břehy na Jungmannově nábřeží, které prozřetelně postavili naši předkové, aby ochránili Chrudim před povodněmi, avšak současný hospodář nábřeží v příliš dobré kondici neudržuje. Foto: Roman Zahrádka
Takto se loni zřítila do řeky jedna z opěrných zdí na Jungmannově nábřeží. Foto: Kodl Cr
Že je koryto řeky Chrudimky v centru města dlouhodobě neudržované, dokládá i tento snímek z předloňské Loutkářské Chrudimi. Pokud si dobře povšimnete, vlajky, které zde nechala tehdy vyvěsit Chrudimská beseda, se ztrácejí v záplavě zeleně a náletových dřevin, které prorůstají nábřežím a ničí jej. Foto: Roman Zahrádka
Loutkářská Chrudim na břehu Chrudimky byla důvodem ke slávě. Pokud se však návštěvníci města podívali z nábřeží do řeky, musely jim zůstat oči pro pláč, když viděli neudržované a zarostlé koryto řeky. Foto: Roman Zahrádka

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here