Lenka Filipová potěší své příznivce v Heřmanově Městci

0
137

Velmi příjemný zážitek slibuje koncert Lenky Filipové a jejích hostů v Heřmanově Městci. Oblíbená zpěvačka, šansoniérka a kytaristka vystoupí v tamní sokolovně v sobotu 7. března od 19 hodin. Jde o akci přeloženou z ledna z důvodu jejího onemocnění.

Zakoupené lístky zůstávají v platnosti. Plné vstupné je 450 korun (na místě); lístek za 390 korun lze pořídit v předprodeji v městském informačním centru či online na stránkách www.spokul.cz. Zájemci by neměli otálet: ve chvíli, kdy vznikal tento článek, zbývala necelá čtyřicítka volných míst.

Kytara, svět poezie, šansony a prvé úspěchy

„Kytara u nás doma ležela opřená o stěnu, a tak jsem jí prostě vzala do ruky, bylo mi 9 let,“ vzpomíná Lenka Filipová na hudební začátky. Lásku ke svému hlavnímu nástroji zdědila po mamince, která byla učitelkou hudební výchovy, a po jejím bratrovi Vláďovi, který na kytaru hrál a stal se jejím prvním domácím učitelem.

Rozhodla se pro studium kytary na pražské konzervatoři, kterou úspěšně absolvovala u profesora Milana Zelenky. Lákal ji také svět poezie, a tak prostřednictvím šansonů neváhala interpretovat básně Vítězslava Nezvala. S jejich zhudebněním jí pomáhal kytarový virtuóz a kamarád Štěpán Rak.

První úspěchy a nabídky se dostavily velmi brzy. Už jako šestnáctiletá vyrazila s Brněnským hudebním souborem lidových nástrojů na turné po USA a Kanadě. Výčet jejích aktivit v této době už byl nesmírně bohatý. Již během studia se Lenka Filipová intenzivně věnovala zpívání a skládání písniček, vystupování v pořadech studia Viola, hostování v hudebních programech rádií, moderování v televizi a účinkování v divadle Semafor. Zde přišla i nabídka na hostování v koncertních pořadech Karla Gotta.

Studium na prestižní škole v Paříži a největší hit Zamilovaná

Studium dále pokračovalo v oboru klasická kytara pod vedením známého uruguayského profesora Oscara Cacerese na prestižní Mezinárodní hudební akademii v Paříži. Ve městě, které ji hudebně velmi inspirovalo. Zde vedle klasické kytary pronikla i do místního tvůrčího písničkového podhoubí, na doporučení Hany Hegerové dosáhla na kontakty mimo jiné i v pařížské Olympii a získala kontrakt s přední evropskou vydavatelskou společností CBS. Natočila několik písní, vystupovala v tamních hudebních klubech i v médiích…

Přelomovým se pro Filipovou stalo setkání s francouzským písničkářem Francisem Cabrelem. Píseň Zamilovaná, kterou on složil a kterou česky otextoval Zdeněk Rytíř, nahrála 13. listopadu 1980 a dodnes platí za její největší hit. „Setkala jsem se s Francisem, skamarádili jsme se a pak jsem slyšela u našeho společného producenta nesmíchané demo nahrávky pro jeho druhé album. A právě tahle skladba mě z celého alba nejvíc oslovila. Tak jsem Francise poprosila, jestli by mi ji věnoval, že bych si ji nechala otextovat česky.“

Ani autor skladby tehdy ještě netušil, že z ní bude jeho velký hit. „A když jsme ji oba ve stejné době, on ve Francii a já u nás, zařadili na naše desky, stala se pro nás osudovou,“ tvrdí Filipová. S Cabrelem později absolvovala dvě společná koncertní turné.

Text vznikal poměrně narychlo. „Slova mi Zdeněk Rytíř diktoval po telefonu přímo do studia, když už se mělo točit. Pokud se do nahrávky člověk pečlivě zaposlouchá, všimne si, jak zpívám. Udýchaně, jako z papíru. A přesně tak to taky bylo!“ vzpomíná interpretka.

Spolupráce s Orchestrem Karla Vágnera a Karlem Zichem

Po návratu z Francie přijala nabídku vystupovat v pořadu Hany Zagorové s Orchestrem Karla Vágnera. Od raného mládí však měla blízko ke kolegovi Karlu Zichovi, který ji už coby studentku konzervatoře přesvědčil, aby hostovala na koncertech skupiny Spirituál kvintet. Po skončení hostování u Hany Zagorové pak vystupovala právě se skupinou Flop Karla Zicha. „V tomto období jsme se spolu často objevovali v médiích, měli několik společných hitů včetně písničky Mosty. Naše přátelství se neroztrhlo, ani když Karel zamířil k trošku tvrdší, rokenrolové muzice, zatímco já zformovala svou první skupinu Domino. Každý jsme zamířili stylově trochu jinam, ale stále nás pojilo velké přátelství i posedlost kytarovou muzikou ve všech podobách,“ říká Filipová. Kytaru Zicha, který v roce 2004 tragicky zemřel při potápění na dovolené na Korsice, má doma a stále na ní hraje.

Veleúspěšná osmdesátá léta

Během osmdesátých let následovaly další hity jako Prý se tomu říká láska, Za všechno může čas nebo Toulavý valčík. „Texty, které mi tehdy většinou psal Zdeněk Rytíř, byly tak nadčasové, že písničky zpívám ráda i dnes.“

Filipová vystupovala se svou doprovodnou kapelou Domino a stále častěji zařazovala i cizojazyčné písně. Nikdy se netajila tím, že jazyky jsou její zálibou – mluví plynule francouzsky, anglicky i rusky a okrajově ji zajímají další řeči. Pro svou všestrannost byla dokonce v roce 1988 oslovena, aby reprezentovala Švýcarsko v mezinárodní písňové soutěži Eurovision Song Contest. „Krátce předtím mi ale účinkování nebylo povoleno a s mojí písničkou nakonec vystoupila „náhradnice“ – tehdy ještě nepříliš známá Céline Dion. A vyhrála to,“ vybavuje si Filipová. Z kanadské vítězky se nakonec stala celosvětová hvězda.

Když v roce 2008 Dion koncertovala v pražské O2 areně, vybrala si právě Filipovou, aby vystoupila jako její předskokanka. Když se zpěvačky potkaly v zákulisí, Lenka jí konečně mohla vysvětlit, jak se vše vlastně tehdy událo „Ptala se mě – tak to vám vděčím za kariéru?“ směje se dnes zpěvačka, která se nakonec i bez účasti v soutěži zapsala do povědomí zahraničního publika. Koncertovala v řadě zemí po celém světě, mimo Evropy zavítala i do Japonska, USA, Kanady nebo Austrálie.

Krása klasické kytary a keltské balady v repertoáru

Kromě písničkářské kariéry nezanedbává ani klasickou kytaru. V roce 1990 vydala první klasické album s názvem Concertino, věnované kytarovým autorům různých staletí. Obsahovalo i odkazy na Vivaldiho, Bacha, Dowlanda, klasika španělské kytary Tárregu či soudobého skladatele Milana Tesaře. Projekt se dočkal dvou pokračování a Filipová ho dodnes oživuje na pódiích. „Krásu klasické kytary chci publiku pořád ukazovat, někdy mám pocit, že je koncert až osvětová činnost. Málokdo ví, jak specifická každá kytara je,“ upozorňuje žena, která ke svým nástrojům postupně přibrala i folkovou a elektrickou kytaru.

V 90. letech její popularita neklesala. Pravidelně se umísťovala v první desítce ankety Český slavík. Za album Svět se zbláznil obdržela cenu od Akademie populární hudby. Svou na dlouhou dobu poslední studiovou desku Tisíc způsobů, jak zabít lásku vydala v roce 2003. Poté se věnovala především koncertování a na trhu se objevilo několik kompilací s jejími hity.

Několik let ji v rámci kapely na klavír doprovázela dcera Lenka Filipová mladší, známá pod pseudonymem Lenny. „Jsem na ni velmi pyšná. Přeji jí, aby si muziku nechala jako koníček, jako svou kamarádku, která ji bude provázet celým životem. Hlavní je, aby vždy zpívala s láskou, publikum jí to pak oplatí,“ prohlásila na adresu mladé zpěvačky.

V posledních letech Filipová do svého repertoáru (v návaznosti na setkání s britským virtuosem ve hře na keltskou harfu Seanem Barrym) zařazuje i vybrané keltské balady. A protože se setkávají s kladným přijetím, zrodila se myšlenka na samostatné album. To nakonec pod názvem Oppidum vyšlo v roce 2018. S harmonickými keltskými baladami se Filipová po složitém životním období vrátila na pódia. „Pochopila jsem, že se musím radovat ze života a především vždy zůstat sama sebou,“ konstatuje s nadhledem umělkyně, která chystá další album autorských písní s českými texty.

Napsal: Miloš Pelikán

Video: SUPRAPHON
Zdrij: YouTube.com

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here