Česko krizi zvládne. Ale Evropskou unii koronavirus rozkládá

0
173
Foto: Pixabay.com

Po koronavirovém šoku zřejmě přijde rychlé oživení. Českou ekonomiku i státní finance náraz zastihl v dobré kondici, je ale třeba chránit nejohroženější sektor – malé a střední firmy, říká ekonom Pavel Kysilka, bývalý bankéř s praxí ve vedení ČNB či České spořitelny, dnes soukromý byznysmen a šéf dozorčí rady ČD.

Koronavirová krize je tvrdým testem pro celou Evropskou unii. „O její budoucí podobě bude třeba vést velkou diskuzi,“ říká Kysilka. Unijní špičky i ECB podle Kysilky reagují „skandálně“, společenství v krizi podle něj nefunguje. Bude třeba také přehodnotit unijní klimatickou politiku. Stála by obrovské peníze, ale státy budou mít starosti se sanací svých ekonomik i s rostoucími dluhy.

Vyvolá koronavirová krize v českém byznyse nevratné změny?

Změní se řada věcí. Za prvé to urychlí nástup technologií, které jsme dřív masově nevyužívali, ale které se budou hodit i dál: Technologie podporující home office, komunikaci a spolupráci na dálku. Porady pomocí telekonferencí, využívání Skypu, sdílených dokumentů a podobně. Teď se totiž v praxi ukáže, že umožnit práci z domova pomocí zabezpečeného připojení je výhodné jak pro zaměstnance, tak firmy.

Pavel Kysilka (61)

Absolvent VŠE v Praze

Začínal v akademické sféře

1992-1999 člen bankovní rady a viceguvernér ČNB

2011-2015 CEO České spořitelny

Zakladatel poradenské firmy 6D Academy

Předseda dozorčí rady ČD

Člen Rady České televize

Bude home office pro lidi z kanceláří samozřejmostí i v tak konzervativních firmách, jako jsou třeba České dráhy?

Ano, protože to je v mnoha ohledech ekonomické i sociální. A může to mít další dopady. Zřejmě to způsobí, že lidé nebudou tolik cestovat. To může nést další efekty: zdravotní, ekonomické, ale také environmentální: cestování zatěžuje životní prostředí.

Návrat podle křivky U

Jak dopadne krize na vaši poradenskou firmu?

Mám teď úplně prázdný diář, odpadly mi schůzky, jednání, klienti odsouvají plánované akce a workshopy. Ale až pominou aktuální bezpečnostní opatření, čeká nás obrovský nápor.

Jste si jistý? Firmy se budou vzpamatovávat z šoku, přehodnocovat náklady, šetřit. Vzdělávání, poradenství – to mohou být první služby, na kterých budou škrtat.

Jasně, firmy budou pod finančním stresem, ale poptávka se bude zvedat podle křivky U, přijde obrovský boom. Jen je potřeba, aby se to, co země teď aktivně řeší v ochraně zdraví lidí, přeneslo do ekonomiky. Už teď je třeba, paralelně vedle bezpečnostních opatření, řešit, aby firemní sektor co nejméně utrpěl. Aby, až se usadí prach, tady nebyl hřbitov malých a středních firem.

Není důležitější zaměřit pomoc na velké podniky, které fungují jako motor ekonomiky – automobilky, velké průmyslové firmy, klíčové dopravce?

Ekonomika bude potřebovat opravdu velký balík opatření. Ale vždycky je třeba chránit ty slabší. Společnost dnes chrání před zdravotním rizikem nejohroženější skupinu obyvatel – seniory. Prokázali jsme ochotu obětovat kvůli ochraně lidských životů obrovské hodnoty. To je výborné vysvědčení pro naši civilizaci.

Analogicky se musí postupovat v ekonomice. Proto je už dnes čas na zajištění ochrany pro tu nejzranitelnější skupinu, malé a střední firmy. Těm ze dne na den vypadly příjmy, ale pořád jim běží fixní náklady na mzdy, nájmy, energie… To je pro ně kritické. Na rozdíl od nich mají velké podniky přece jen víc rezerv k přežití.

Jak jim vláda má pomáhat?

Nástroji, o kterých už mluví. Odkládáním splátek a odvodů, zvýhodněnými úvěry. A dokonce, ačkoliv nemám dotace rád, tak teď bych se nebránil ani nenávratným finančním výpomocem.

Do jaké míry si český stát může takovou pomoc dovolit? Poroste nám rozpočtový schodek.

Právě Česko si to dovolit může. Patříme k hrstce nejméně zadlužených zemí světa, státní dluh u nás činí zhruba 30 procent HDP. K tomu máme extrémně silný a zdravý finanční sektor. A silnou centrální banku s vlastní domácí měnou. To je unikátní kombinace, díky níž můžeme slušně manévrovat. Ale je tady úkol i pro banky, které teď také musejí pomoci hlavně malým a středním firmám.

Nejméně zadlužené evropské státy

1. Estonsko 8,4

2. Lucembursko 21

3. Bulharsko 22,3

4. Česko 32,6

5. Litva 34,1

Průměr EU 28: 80,4

(podíl státního dluhu na HDP, k roku 2018)

Zdroj: Eurostat

České banky jsou vesměs dcerami zahraničních holdingů ze zemí, které také zasáhl koronavirus. Nebudou se mateřské firmy snažit dostat ze zdravého českého bankovního sektoru co největší zisky, místo aby je tu nechaly kvůli sanaci českého podnikání?

Totéž jsme řešili před dvanácti lety po finanční krizi. Český bankovní sektor funguje díky regulaci jako samostatný národní systém. Česká centrální banka může extrémně jednoduše dosáhnout toho, aby banky nechaly zisky tady u nás. Ať už tvrdou regulací nebo na základě gentlemanských dohod.

Co ČNB dělala po minulé finanční krizi, kdy jste byl v představenstvu České spořitelny?

Tehdy vedlo vedení ČNB permanentní dialog jak s námi ve vedení bank, tak s našimi vlastníky. Výsledkem byla cesta, díky níž si banky ponechaly finanční polštář. A my jsme pak s velmi osvíceným přitakáním regulátora změkčili přístup ke klientům. Spořitelna dál úvěrovala firmy, kterým by za normálních okolností úvěry neposkytla. Později se nám to v dobrém vrátilo. Přesně tato situace se může opakovat teď po koronaviru.

Finanční bazuky

Dokážete odhadnout, o kolik koronavirus srazí českou ekonomiku?

Víme s jistotou jen to, že kvartál bude špatný. Roční dopad bude záležet na tom, jak dlouho bude karanténa se všemi odstávkami trvat. Třeba tři měsíce by způsobily zhruba pětiprocentní propad HDP – když neuvažujeme podpůrný balík vlády, který to může významně zmírnit. Nemusí to být žádná dlouhotrvající tragédie.

Evropské státy se chystají dát do sanace ekonomik obrovské částky. Británie slibuje mezi firmy rozdělit v přepočtu skoro 10 bilionů korun, tedy 15 procent svého HDP. Itálie skoro 690 miliard korun, německá vláda mluví o finanční „bazuce“. Jsou s něčím takovým zkušenosti?

Bohužel máme z minulé krize zkušenost, že finanční podpora poskytnutá z Evropy na sanaci zadlužených bank překryla některé strukturální problémy, které se tím pádem neřešily. Je dobře, že jsou státy připraveny na masivní pomoc firemnímu sektoru, ale pomoc musí být správně zacílená.

Veřejné rozpočty evropských zemí zvýší své dluhy. Máme se zadlužení v Evropě bát?

Zatímco Česká republika si pomoc veřejných rozpočtů při sanaci ekonomiky může dovolit, velký problém to může být v Německu, Itálii, Francii, Španělsku, ale i v USA. Nás ale cizí veřejný dluh zas tolik trápit nemusí, odběratelem českého zboží nejsou vlády, ale firemní sektor v různých zemích.

Nejvíce zadlužené evropské státy

1. Řecko 181,2

2. Itálie 134,8

3. Portugalsko 122,2

4. Kypr 100,6

5. Belgie 100

6. Francie 98,4

7. Španělsko 97,6

(podíl státního dluhu na HDP, k roku 2018)

Zdroj: Eurostat

Stoupne ale i české zadlužení. Kde je hranice, aby byl dluh ještě bezpečný? Někteří politici už volají po tom, aby stát sice podpořil firmy, ale začal šetřit na svých dalších výdajích.

My teď nesmíme začínat s restrikcemi na výdajové stránce rozpočtu, opakovali bychom chyby předchozích let. Teď nebude doba na škrty, ale na další výdaje investičního charakteru.

Stát nemá problém najít finanční zdroje, může si půjčit, je tu neuvěřitelné množství volné likvidity u domácností, firem i bank. A kdyby to nestačilo, má možnost i nestandardních kroků. Dají se využít mimořádné zisky z devizových rezerv ČNB.

Jak velký je tedy prostor pro vládní zadlužování?

Maastrichtská hranice mluví o 60 procentech HDP. Český dluh je na polovině, takže máme prostor obrovský.

Skandální reakce špiček EU

Jaké poučení bychom si z koronaviru měli vzít?

Já jsem v poslední době často říkal, že je stoprocentně jisté, že přiletí nějaká rozbuška, nečekaná nahodilost, která otestuje náš systém. Česká republika je dnes velmi odolná, ale v Evropě jsou bohužel zranitelná těla. Itálie, Řecko, Francie dlouhodobě neřeší své problémy a toto je pro ně po krizi před 12 lety už druhá lekce. Nevím, bude-li stačit.

Je koronavirus testem také pro Evropskou unii?

Jistě. Ale to, co teď předvádějí její vrcholní politici, jak vystupuje šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová i vedení ECB, to je skandální. Opakovaně selhávají, rozpadá se integrita celého společenství, každá země teď sama chrání své zájmy. Za Evropu začínají mluvit představitelé jednotlivých států, jako francouzský prezident Macron. On i někteří další vymazávají integrační roli celé EU. O její budoucí podobě bude třeba vést velkou diskuzi.

Jak bude ta diskuze vypadat?

Co víme stoprocentně: po odeznění krize se střetnou v Unii dva názorové proudy. První bude tlačit na liberálnější reformy, na to, aby se evropská integrace posilovala tam, kde má smysl, a zároveň aby posilovala role národních států tam, kde je efektivnější. A proti tomu půjde proud, který bude reagovat podobně jako po krizi z roku 2008, kdy Evropa začala iracionálně přeregulovávat a centralizovat celý systém. Nevím, který z těchto proudů zvítězí. Pokud ale posílí tendence k další regulaci, zranitelnost Evropy to dál zvýší.

Přehodnoťme klimatické plány

Přežije podle vás koronavirový šok evropská klimatická politika? Státy budou muset obrovské sumy investovat do sanace svých ekonomik. Klimatické plány jsou velmi nákladné.

Nechci tuto krizi zneužívat, ale doufám, že přiměje politiky znovu dát na jednací stůl témata, o kterých jsme prakticky neměli šanci diskutovat, která jsou sama o sobě problematická.

Například?

Například emisní limity pro automobilky. Já nejsem odpůrcem elektromobilů, naopak – myslím, že jako součást dopravního mixu jsou pro životní prostředí dobré, hlavně ve městech. Ale znám analýzy, z kterých vyplývá, že když se započtou všechny vlivy a náklady, je uhlíková stopa elektromobility horší než u aut se spalovacími motory.

Toto jsou témata, která musíme znovu položit na stůl, protože po koronaviru nebude tolik prostředků na opatření, která jsou vrcholně neekonomická a navíc i ekologicky sporná. A která je nebezpečné diktovat od stolu bez hlubších analýz. Totéž se týká změn v energetice, „zeleného“ bankovnictví a podobně.

Jak podle vás Česko akutní koronavirovou krizi zatím zvládá?

Pro mne je jedno z nejpříznivějších zjištění, že hodnota lidského života je v naší společnosti vnímána jako priorita. Že jsme schopni obětovat finanční zisky i materiální hodnoty na to, abychom ochránili ohrožené skupiny lidí. Že si na rozdíl od Číny nelžeme a nezavíráme lidi, kteří nahlas říkají pravdu. To není ve světě samozřejmé a nebylo to samozřejmé ani u nás ještě před 30 lety.

Vládní krizový tým je neuvěřitelně akční. Lidé, kteří zůstávají nuceně doma, se hlásí k různým dobrovolnickým aktivitám. To všechno je výborné. A je fajn, že si při tom všem dokážeme zachovat smysl pro humor.

Autor: Zuzana Kubátová
Zdroj: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/cesko-krizi-zvladne-ale-evropskou-unii-koronavirus-rozklada-94491?seq_no=1&source=hp&dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=z-boxiku&utm_campaign=null

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here