Pandemie je teprve na začátku, tvrdí profesor. Může mít až deset drtivých vln

0
451
Foto: Pixabay.com

Nejen na základě dat z České republiky se zdá, že koronavirovou epidemii je možné zastavit. Nicméně zdání klame. Jediné, co se v současné době děje, je její zpomalování a získávání času pro přípravu zdravotnického systému a výzkum léků a vakcín. Pokud se restrikce znovu uvolní, jakože je to v plánu, přijde nevyhnutelně další náraz.

Nejsme na konci, ale na začátku

Přísná opatření sice vedou k tomu, že zatím nemáme mnoho obětí koronaviru, ale zároveň také významně brzdí rozvoj takzvané stádní, neboli kolektivní imunity. Tu někteří epidemiologové vzývají jako všelék, ale poslední studie z Rakouska, Německa, Nizozemska a Velké Británie ukázaly, že ve společnosti, která sedí doma, imunita nevzniká. Respektive vzniká, ale jen u velmi malého procenta obyvatel. Aby se zvýšilo, bylo by zapotřebí rozvolňovat, jenže to zároveň povede k vyšším počtům obětí. Jde tak o jen velmi těžko řešitelný rébus.

Podle profesora Anthonyho Costella, který působil jako ředitel britské části Světové zdravotnické organizace (WHO), si vytvoření stádní imunity ve Velké Británii (a jinde to nebude o moc odlišné) vyžádá osm až deset vln pandemických nárazů. Dodejme, že současná první vlna si jen ve Spojeném království vyžádala k dnešnímu dni téměř 14 000 nakažených a ještě zdaleka neskončila. Pokud by byly další vlny obdobné, mělo by to obří dopad na ekonomiku, zdravotní systém a pochopitelně celou společnost, která by ztrácela své blízké.

Testy mnoho nadějí nevzbudily

Například v Rakousku nedávný plošný test u reprezentativního vzorku obyvatelstva odhalil, že promoření populace je někde na úrovni 0,33 %. Rakousko patří do stejné skupiny jako Česká republika, kde byla opatření zavedena brzy a virus se zde daří držet pod kontrolou. Čísla promořenosti tak mohou být v naší zemi obdobná. Více se dozvíme příští týden, kdy začne plošné testování pod taktovkou českých epidemiologů.

O poznání zasaženější Nizozemsko provedlo obdobný test, ze kterého vyšlo, že se s virem potkala přibližně 3 %. Vzhledem k počtu mrtvých v této zemi ale také nejde o dobrou zprávu. Je to zkrátka příliš málo.

Podle studie profesora Karla Fristona z University College London bude na konci současných karanténních opatření v evropských zemích, se kterými se počítá někdy v červnu, v průměru 6,4 % obyvatelstva imunních proti nákaze koronavirem. Dodejme, že jde o celoevropský průměr, který zahrnuje vysoce zasažené země jako Itálie nebo Španělsko. A zároveň je třeba říct, že stádní imunitu obyvatelstvo získává někde kolem 70% promoření.

Kromě toho nikde není psáno, že kdo koronavirus jednou prodělal, už na něj nemůže. Podle vědců sice tělo nějaké protilátky tvoří, ale zůstává otázkou, jak dlouho tyto působí. Pokud by šlo jen o několik měsíců, bylo by to příliš málo a populaci by nebylo možné promořit. Takové indicie se přitom ukazují jako stále pravděpodobnější, zejména pak u pacientů, kteří měli jen mírný průběh nemoci nebo dokonce bezpříznakový.

Autor: Petr Vavrenka
Zdroj: https://www.aazdravi.cz/pandemie-teprve-zacatku-tvrdi-profesor-muze-mit-az-deset-drtivych-vln/

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here