Podařilo se objevit zatím nejstarší známý plán Chrudimě pocházející z období kolem roku 1750

0
767
Foto: fb

Naprosto výjimečné foto nejstaršího známého plánu Chrudimi, pocházejícího z období kolem roku 1750, zveřejnil facebookový portál Vzpomínky na starou Chrudim, který jej překvapivě získal z německého webu deutschefotothek.de. Pozorný správce stránek v něm ale našel drobnou chybu. Pokud vás to zajímá, pak čtěte.

Podoba kolorovaného originálu z Drážďan

Dlouho byly dva plány pocházející z let 1822 – 1826 považovány za nejstarší podrobnější plány města. Další posun nastal v roce 2003, kdy byl v archivu Památkového ústavu v Pardubicích nalezen v podobě novodobé černobílé kopie ještě starší plán. Je datován zhruba do poloviny 18. století, bližší informace o jeho původu se nepodařilo zjistit. Tuto kopii chrudimská veřejnost podle dostupných informací nikde nespatřila, v publikacích ani na webových portálech se neobjevuje. Trochu známé byly zmíněné plány města z dvacátých let 19. století, zveřejněné např. v chrudimské vlastivědné encyklopedii. A pak přišel duben roku 2020, kdy se Vzpomínkám na starou Chrudim zcela náhodně (při hledání starých fotografií) podařilo narazit zřejmě na ten samý plán, jehož kopie byla v roce 2003 objevena v Pardubicích. Akorát s tím rozdílem, že v tomto případě se s největší pravděpodobností jedná o digitalizovanou podobu kolorovaného originálu, který je umístěn v instituci Saská zemská knihovna – Státní a univerzitní knihovna v Drážďanech.

Nesprávně označený (Pod)kopanický mlýn

Tento plán nám umožňuje si prohlédnout soustavu městského opevnění s hradbami, příkopy, branami (včetně tzv. Batíkovské na Kateřině) a baštami, a to včetně raně středověkého valu s předsunutým příkopem, jehož průběh zakonzervovala dnešní ulice Na Valech. Na náměstí před průčelím hlavního chrámu je již patrný barokní parapet se sochami svatých, který byl vybudován v letech 1727 – 1728. Dále morový sloup, dokončený v roce 1732, ale ještě dlouho bez tří svatováclavských kašen. Ty byly vybudovány až v letech 1842 – 1843. Pod číselnými vysvětlivkami jsou v plánu mj. zakresleny chrudimské kostely, masné a chlebné krámy, radnice a spousta mlýnů. Kreslíři zajisté odpustíme, že v plánu nesprávně označil (Pod)kopanický mlýn a Hrkačku.

Chrudim byla od roku 1751 sídlem krajského úřadu

A co říkají čísla o Chrudimi v 18. století? Z dostupných zdrojů víme jen tolik, že k roku 1725 žilo v Chrudimi 3 629 obyvatel starších 12 let. Podle sčítání usedlostí z roku 1757 měla Chrudim 371 domů, pro srovnání v Hlinsku to bylo 106 domů, v Heřmanově Městci 193, Chrasti 54, Hrochově Týnci 46 a Nasavrkách 42 domů. Po reformě krajského zřízení v roce 1751 podstatně vzrostl význam Chrudimě. Od tohoto roku se stala Chrudim sídlem reorganizovaného a trvale zde umístěného krajského úřadu, jehož působnost se vztahovala na celý Chrudimský kraj. Strategické postavení Chrudimě na hlavních komunikačních tazích potvrzuje také zřízení stálého poštovního úřadu na základě nařízení císařovny Marie Terezie 29. 10. 1750 o zřízení nové poštovní trasy odbočující z vídeňské silnice do Chrudimě a končící v Hostinném. Poměrně rychlý růst ve druhé polovině 18. století potvrzuje i skutečnost zaznamenaná roku 1785 v Josefínském katastru, kdy sem bylo za Chrudim zaneseno 503 domů. V roce 1789 bylo ve městě napočteno již 623 domů.

Zdroj plánu a možnost přiblížení: http://www.deutschefotothek.de/documents/obj/70302414

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here