Obrazem: v Chrudimi se přemnožily nutrie. Radnice varuje, že ničí břehy a mohou roznášet nemoci

0
307

„Nutrie svým vzezřením snadno získaly přízeň lidí, do budoucna je to ale potenciálně velký problém. Nutrie se rychle množí a v hojném počtu již dokáží způsobit velké škody na březích. Další kapitolou jsou také nemoci, které mohou šířit,“ varuje místostarosta Aleš Nunvář (Piráti).

Nutrie říční (Myocastor coypus), známá též jako vodní krysa, řekomyš americká, řekomyš bonárská, bobr bahenní, bobr jihoamerický, koypu či Mus coypus.

Patří do příbuzenstva morčete, velikostí se řadí mezi bobra a ondatru. Je přizpůsobena k životu ve vodě a vlhkém prostředí. Má zavalité tělo s krátkým silným krkem, širokou hlavou a dlouhý, kuželovitý ocas pokrytý tmavými šupinami a řídce porostlý štětinovitými chlupy. Na zadních tlapkách jsou 4 prsty spojené plovací blánou. Chlopňovité nozdry se při potápění uzavírají, kvalitní srst chrání pokožku před sebemenším množstvím vody. Zbarvení je na hřbetě šedohnědé až tmavohnědé, naspodu bývá světlejší a na špičce čenichu vyniká větší bílá skvrna.

Pochází z Jižní Ameriky, kde se dnes už nehojně vyskytuje v subtropických oblastech od Bolívie po jižní Argentinu. Jako kožešinové zvíře je běžně chována v zajetí a v řadě zemí byla též úspěšně aklimatizována (např. jižní Rusko, Japonsko, jižní Afrika, USA). V Evropě žijí volné populace zejména ve Francii, Německu a Itálii, ve Velké Británii byla záměrně vyhubena.

K nám byly nutrie dovezeny v roce 1924 z Argentiny na farmu v Jablonném nad Orlicí jako první v Evropě a o 10 let bylo v tehdejším Československu již na 100 farem s nutriemi. K dalšímu rozvoji chovu došlo v 50.-60. letech 20. století. Zhruba od 70. let se v přírodě začaly objevovat nutrie uniklé ze zajetí a během posledních 20 let už vytvářejí v některých oblastech i polodivoké populace. V současnosti je stálý výskyt hlášený zhruba z 8 % území ČR a nadále se rozšiřuje. Těžiště výskytu leží v teplejších nížinách středních a východních Čech, Moravy a Slezska.

Nutrie v přírodě obývá mokřadní oblasti a okolí vodních toků, aktivní je především v noci, ale i ve dne. Ukrývá se v dlouhých norách, které buduje v březích. Nory jsou zakončeny hnízdní komůrkou. Někdy si také staví hnízda ve spleti vodního rostlinstva. Při ochlazení jsou méně aktivní a více času tráví v norách. Vyskytují se v oblastech s mírným podnebím, ale mrazy zde nejsou tak tuhé jako u nás. Nutrie žijí v malých rodinných skupinách, které vede stará samice.

Živí se vodním rostlinstvem, travinami, plody a nepohrdnou ani menšími vodními živočichy. Samice má mléčné bradavky umístěné vysoko na bocích, což jí umožňuje kojení mláďat ve vodě. Březost trvá okolo 130 dnů, rodí obvykle 2-3 krát ročně okolo 6 mláďat, výjimečně jich může být i přes deset. Pohlavně dospívají do 8 měsíců, dožívají se až 15 let.Nutrie se živí kořeny a bylinami – potravu si vyhrabávají, nebo se pasou na březích a podél břehů. Potravu si dokáže přidržet předními končetinami.

Větší množství jedinců dokáže zcela spást pobřežní a příbřežní vodní vegetaci a rozhrabat břehy, čímž přispívá k jejich erozi. Velmi nepříjemná je tato jejich aktivita, pokud si k ní vyberou sypané hráze, které pak mohou rychle znehodnotit a uvést do havarijního stavu. Další nepříjemností je, že jsou hostiteli pro nematodální parazity, které mohou napadat člověka. V chovech je základem krmné dávky zelená píce v letních měsících, v zimních měsících seno, pařené brambory, krmná řepa či mrkev a jadrné krmivo (oves, ječmen, pšenice, kukuřice), a to nejčastěji v podobě šrotovaného krmiva.

Video: Kodlc Chrudim
Zdroj: YouTube.com

Foto: Kodl Cr
Foto: Kodl Cr
Foto: Kodl Cr
Foto: Kodl Cr
Foto: Kodl Cr
Foto: Kodl Cr
Foto: Kodl Cr
Foto: Kodl Cr
Foto: Kodl Cr
Foto: Kodl Cr
Foto: Kodl Cr

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here