Jana Zwyrtek Hamplová: Co bychom si měli 17. listopadu připomenout?

0
120
Foto: z archivu autorky

Co bychom si měli 17. listopadu připomenout? To, že nic v životě, ani v tom veřejném, nepřichází samo od sebe. A že naše země nás opět všechny potřebuje o kus víc, než jsme si pohodlně zvykli.

Tak, že už ani k těm svobodným volbám, o které jsme tehdy v roce 1989 tak usilovali, nezvedneme zadek… To by se mělo změnit. Protože jinak nás udusá příliš panovačná EU a velmoci, kterým jsme my malí ukradení… A naši politici, kteři moc silný mandát nemají – když nás půlka nevolí. Tedy buďme opět vlastenci – jako tehdy na těch náměstích.

České rodiny potřebují bezpečné hranice, zdravou veřejnou správu, ekonomiku, vymahatelnost spravedlnosti a dostatek všeho, co je potřeba k zdravému a důstojnému žití v našich obcích a městech. Mějme proto sílu a odvahu být opět hrdými Čechy, Moravany a Slezany, protože o nás se teď hraje. Nenechme si vnutit pod líbivými, ale naivními frázemi, nic jiného. Zkrátka buďme zdravě sebevědomí, a nenechme si nikým nic diktovat.

V roce 1989 jsem byla u toho. V regionu jsem stávala na pódiích po boku brzy významných politiků. Proto před nimi nikdy nepadnu “na zadek”. Jsou to v zákulisí lidé jako my. Na té fotografii vpravo dole, to vlasaté mladé děvče, které vítá jednoho z lídrů OF Václava Klause, jsem opravdu já. Vzadu vlevo je zase vidět mladý Pavel Dostál. S Václavem Klausem jako prezidentem jsem se pak setkala v roli zastupitelky, a i po těch letech mne poznal… Za Pavla Dostála, když zemřel, jsem zase v roce 2005 nastoupila na rok jako poslankyně do sněmovny… Tam jsem vystřízlivěla zcela…

Nicméně naději a optimismus neztrácím… a svými skromnými silami se snažím o lepší příští… Tak, jako tehdy na tom mohelnickém, do posledního metru plném náměstí… tehdy ještě Klementa Gottwalda. Dnes Svobody.

Přes všechno, co lze dalším rokům i konkrétním lidem vytýkat, chci vyslovit, že 17. listopad je státním svátkem po právu. Přinesl nám svobodu (a proto si ji chraňme!), a byly to nádherné týdny, které mi natrvalo zůstanou v paměti jako doba naděje a jednoty národa… Věřím, že ještě podobné pocity zažijeme… Máme to v rukou. A taky v nohou – cestou k volbám… až přijde čas.

Jana Zwyrtek Hamplová
Zdroj: https://www.facebook.com/…621

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here