Některé děti mají po covidu vážnou imunitní reakci. Nevíme proč, říká lékař

0
219
Ilustrační foto: Pixabay.com

U desítek dětí v Česku se do měsíce po prodělání covidu-19 dostavila závažná reakce imunitního systému. Syndrom multisystémové zánětlivé odpovědi PIMS-TS může vést až k poškození orgánů. Lékaři zatím netuší, podle čeho si onemocnění děti vybírá, uvedl v rozhovoru pro iDNES.cz přednosta pediatrické kliniky Fakultní nemocnice v Motole Jan Lebl.

Novou nemoc u dětí poprvé zaregistrovali v březnu lékaři z italského Bergama, které bylo tou dobou jedním z největších epicenter nákazy na světě. PIMS-TS se u hospitalizovaných dětí dostavil dva až čtyři týdny po prodělání covidu-19.

„Jejich nemoc covid-19 přitom většinou proběhla mírně nebo bez příznaků. Příčinou je neobvyklá opožděná reakce imunitního systému. Projeví se horečkou trvající nejméně tři dny, k tomu jsou často bolesti břicha, prosáknutí očních víček, někdy prchavé vyrážky na těle, dlaních a chodidlech. Mohou mít také zduřelé mízní uzliny,“ upozornil Lebl na časné příznaky nemoci.

Mezi další příznaky zánětlivé choroby patří také nízký krevní tlak a dušnost. Syndrom se může projevovat rovněž zvracením nebo průjmem.

Každé dítě, u kterého se příznaky multisystémové zánětlivé odpovědi projeví, musí být neprodleně přijato do nemocnice. „Hned po potvrzení diagnózy se začíná s léčbou. Podáváním imunoglobulinů a kortikoidů v infuzi se snažíme rychle přerušit zcestnou reakci imunitního systému – dříve, než poškodí vnitřní orgány.“

Onemocnění může přechodně poškodit funkci srdce. Většina dětí se však podle přednosty Pediatrické kliniky Fakultní nemocnice v Motole vyléčí bez následků. „Všem dlouhodobě sledujeme, abychom se ujistili o jejich úplném vyléčení,“ ujistil.

Lékaři netuší, proč nemoc útočí

Podle Lebla se první případy v Česku pravděpodobně objevily už na jaře, větší výskyt však lékaři zaznamenali až na podzim, v odstupu dvou týdnu po vrcholu druhé vlny epidemie v zemi.

„PIMS-TS v odstupu několika týdnů kopíruje počet případů nemoci covid-19. Vlivem našeho vysokého počtu nemocných tedy stoupá i počet dětí s PIMS-TS. Zatím se prokázal u několika desítek malých pacientů,“ poznamenal. Podle předběžných informací se syndrom vyskytne zhruba u jednoho dítěte z tisíce.

Onemocnění cílí pouze na děti, nejstaršímu pacientovi, u kterého lékaři syndrom zaznamenali, bylo 21 let. „Zatím vůbec nevíme, které dítě bude ohrožené nemocí PIMS-TS. Ze zkušeností z jiných zemí i od nás ale víme, že je to reakce velmi vzácná.“

Přednosta Pediatrické kliniky v Motole se i přes své letité zkušenosti v oboru s podobným onemocněním doposud nesetkal. „I když nemocí vyvolaných abnormální reakcí imunitního systému známe u dětí více, PIMS-TS se od nich liší. Jedná se skutečně o zcela nové, dříve neznámé onemocnění,“ uzavřel Lebl.

Prof. MUDr. Jan Lebl, CSc.

– V roce 1980 vystudoval Fakultu dětského lékařství Univerzity Karlovy.
– Následujících 17 let působil na dětské klinice Fakultní nemocnice v Motole.
– Od roku 1997 zastával post přednosty na Klinice dětí a dorostu Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.
– V roce 2003 byl jmenován profesorem.
– V roce 2006 se vrátil do Motola jako přednosta Pediatrické kliniky 2. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
– Věnuje se zejména péči o děti s poruchami růstu a vývoje, s diabetem a s dalšími nemocemi endokrinních žláz.

Autor: Jiří Vachtl
Zdroj: https://www.idnes.cz/…htl

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here