Velký přehled vakcín proti koronaviru

0
385
Foto: Pixabay.com

Po vypuknutí pandemie covidu-19 začaly vědecké týmy po světě pracovat na vytvoření vakcíny. Ty první měly registrace během necelého roku a státy zahájily masivní kampaně, které mají vést k proočkování populace.

Registrace vyvinutých vakcín, které mohou být využity v České republice, se provádí jednotným procesem pro všechny státy Evropské unie. Postupy přezkumu „kandidátů“ stanovila Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA).

Pfizer/BioNTech

Vakcínu s komerčním názvem Comirnaty vyvinula americká společnost Pfizer ve spolupráci s německou firmou BioNTech.

Proti šíření viru SARS-CoV-2 stojícího za pandemií nemoci covid-19 se postupuje očkováním technologií mRNA. Do této kategorie spadá i tato americko-německá vakcína. Vakcína nese informaci, která přiměje některé buňky, aby vyrobily malý kousek S-proteinu, který je pro SARS-CoV-2 typický. Následně tělo začne proti tomu vytvářet protilátky.

Ačkoliv byl tento postup vakcinace známý řadu let, k masovému očkování populace tímto typem vakcín se poprvé přistoupilo až při pandemii koronaviru.

Pro vytvoření imunity musí člověk dostat dvě dávky vakcíny v rozmezí 21 dnů. Její nevýhodou však je velmi nízká teplota, v níž musí být skladována před použitím. Je nutné ji uchovávat při -70 °C. Podle materiálů ministerstva zdravotnictví ČR z prosince 2020 může být takto ponechána po dobu 6 měsíců, při rozmrazení a skladu v teplotě 2 až 8 °C je třeba ji spotřebovat do 5 dnů.

Moderna

S vakcínou Moderna přišel americký Národní institut pro alergie a infekční nemoci. Rovněž jde o vakcínu využívající technologii mRNA, vyžaduje podání dvou dávek, které mají být v rozmezí 28 dnů.

Není tak náročná na skladování. Přibližně půl roku vydrží při teplotách okolo -20 °C, ale lze ji rovněž cca měsíc uchovat při 2 až 8 °C. Vakcínu tak mohou uskladnit i praktičtí lékaři ve svých ordinacích.

AstraZeneca, tzv. oxfordská vakcína

Další z vakcín byla vyvinuta díky spolupráci Oxfordské univerzity s britsko-švédskou farmaceutickou společností AstraZeneca. Vzhledem k objednanému množství má právě tato vakcína být podána celosvětově největšímu množství osob.

Pro jednoho člověka jsou zapotřebí dvě dávky vakcíny v rozmezí 28 dnů. Při teplotě v rozmezí 2 až 8 °C ji lze skladovat až 1 rok.

Jde o tzv. vektorovu vakcínu. Ta k vyvolání produkce protilátek využívá oslabený nepatogenní virus. V tomto případě jde o opičí adenovirus, který funguje jako nosič (vektor) potřebné genetické informace. Dostane se do buněk, které na základě vnesené informace začnou produkovat proteiny koronaviru, proti nimž následně začne tělo produkovat protilátky.

CureVac

Biofarmatická společnost CureVac se sídlem v Německu připravuje vlastní očkovací látku na bázi mRNA. Tato vakcína podle aktuálních plánů MZ ČR má do České republiky proudit od dubna 2021, EMA předpokládá registraci k 1. dubnu. Jako jediná má přicházet i v roce 2022, dodávky mají nepřetržitě přijíždět každý měsíc až do června 2022.

Rovněž má být podána dvakrát s pauzou 28 dnů mezi dávkami. Nejdéle, až 2 roky, ji lze držet při teplotě -60 °C, ale vydrží i půl roku v prostředí s teplotou 2 až 8 °C.

Johnson & Johnson (Jansen)

Mezinárodní společnost se sídlem v USA připravuje jedinou jednodávkovou vakcínu, s níž česká vláda počítá. Ve 2. čtvrtletí roku 2021 se očekává její dodání na trh. Při teplotě 2 až 8 °C ji lze skladovat až 6 měsíců. Jde o vektorovou vakcínu využívající lidský adenovirus, proti němuž nemá velká část populace Evropy a USA vytvořeny protilátky, měl by tedy jako nosič být účinný.

Sanofi Pasteur (GSK)

Francouzská společnost Sanofi Pasteur je největší firmou na světě zaměřenou výhradně na vakcíny. Pracuje na vývoji dvou očkovacích látek. V případě úspěchu a schválení některé z nich se na trh produkt firmy může dostat v závěru roku 2021. Její přípravek se potýkal s potížemi týkajícími se účinnosti u seniorů.

Tato rekombinantní vakcína používá k vytvoření protilátek neškodné kousky proteinů, které napodobují SARS-Cov-2. Aby byla účinnější, musí se použít další upravené látky, tzv. adjuvans. Jde například o chemické látky nebo i usmrcené buňky, které zesilují imunitní reakci.

Novavax

Vakcína NVX-CoV2373 vznikající ve spolupráci americké firmy Novavax, Inc.s mezinárodní nadací Koalici pro inovace v připravenosti na epidemie (CEPI). I u ní probíhá vývoj, podle vládních předpokladů nebude registrovaná dříve než ve 2. čtvrtletí roku 2021.

Vakcína má opět fungovat na principu rekombinantní vakcíny a tzv. adjuvans.

Gam-COVID-Vac (Sputnik V)

Ruská vakcína známá i pro svůj obchodní název Sputnik V. Mezi státy s rozsáhlými objednávkami této látky patří např. Mexiko, Brazílie či Indie. V Evropě o dodávky vakcíny projevilo zájem Maďarsko a Srbsko.

Vakcína funguje jako vektorová využívající lidský adenovirus.

CoronaVac (Sinovac)

S vakcínou přišla čínská společnost Sinovac. Mezi zájemci o ni byly zpočátku zejména asijské a jihoamerické státy. V lednu 2021 byla schválena k použití v Turecku.

Jde o inaktivovanou vakcínu, která využívá oslabenou či usmrcenou formu koronaviru. Takto upravený virus nemůže způsobit onemocnění, ale současně by měl být schopen vyvolat tvorbu protilátek.

BBIBP-CorV (Sinopharm)

Vyvinula ji čínská firma Sinopharm. Stejně jako u látky CoronaVac jde o inaktivovanou vakcínu.

Autor: Richard Sůsa
Zdroj: https://www.novinky.cz/….cz

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here