Soudce Fenyk: ÚS vstoupil do politiky, to mu nepřísluší

0
124
Foto: Pixabay.com

Ústavní soud (ÚS) aktivisticky vstoupil na pole politického rozhodování, které mu nepřísluší. Takovými slovy ohodnotil rozhodnutí kolegů týkající se zrušení vládního nařízení omezujícího maloobchodní prodej a služby místopředseda ÚS Jaroslav Fenyk. Nespokojenost s rozhodováním pléna přitom Fenyk vyjádřil už na začátku února poté, co ÚS zrušil část volebního zákona.

„Nález nahrazuje úvahu vlády týkající se odborných, strategických a bezpečnostních otázek, a to úvahou o potřebnosti či nepotřebnosti konkrétních protiepidemických opatření. Tím ÚS aktivisticky vstupuje na pole politického rozhodování, které mu z hlediska Ústavy nepřísluší. ÚS nemůže být zároveň soudem a zároveň zákonodárcem,“ napsal v odlišném stanovisku Fenyk.

Výtky pléna, že vláda by měla odůvodňovat opatření a komunikovat je s veřejností, u Fenyka podporu nezískaly a označil je za poněkud schizofrenní.

„Právní předpisy se v České republice neodůvodňují. Způsob, jakým vláda komunikuje s veřejností, do jaké míry jí předkládá kompletní a přesvědčivé informace, spadá zcela bytostně do sféry veřejné diskuse a politické odpovědnosti, za niž vláda skládá účty ve volbách. Většina pléna zde tak nepřípustně vstoupila na politické kolbiště a omezila jej,“ tepal do rozhodnutí.

Vláda ve svém vyjádření k ÚS uvedla, že opatření o uzavření maloobchodu a služeb směřují k legitimnímu cíli, tedy omezit šíření koronaviru snížením mobility a setkávání lidí. Plénum však takové odůvodnění nepřesvědčilo.

„ÚS se zde pouští do odborné epidemiologické debaty, zda i mobilita na kratší vzdálenost do provozoven, kde se zákazníci potkávají, je, či není pro šíření epidemie relevantně významná, podle vyjádření vlády tomu tak je. Přitom právě v této odborné debatě měl být ÚS velmi zdrženlivý. Na vládu nelze klást požadavek na autoritativní řešení odborných sporů, a existuje-li konkurence kvalifikovaných odborných názorů na vhodnost či efektivitu nějakého konkrétního opatření, příklon k jednomu z nich je čistě otázkou politické odpovědnosti,“ dodal Fenyk.

Další dva nespokojení soudci, Josef Fiala a Vladimír Sládeček, se pustili do kritiky toho, jakým způsobem plénum rozhodlo. „Výsledný text nálezu nebyl posuzován na žádném zasedání pléna. Od textu předloženého na zasedání, které se konalo dne 9. února 2021, se text odůvodnění poměrně značně odlišuje. Tento postup tvorby rozhodnutí považuji za nepatřičný a nedůstojný pro ÚS,“ napsal soudce Fiala.

Soudce Sládeček označil přijímání rozhodnutí za poněkud nestandardní. „Obdobně jako další soudci jsem k návrhu vystoupil a uvedl dosti závažné připomínky k odůvodnění i některá relevantní doporučení k úpravám. V daném případě, aniž by byly připomínky ostatních soudců takto vypořádány, se přistoupilo k hlasování,“ nelíbilo se Sládečkovi.

„Hlasoval jsem proti, neboť – eufemisticky řečeno – na plénu předložené odůvodnění nebylo přesvědčivé a v některých částech i rozporné. A samozřejmě jsem byl překvapen, že soudci zpravodaji byl dán ‚bianco šek‘ ke změně odůvodnění, snad podle vznesených připomínek.

Chce-li ÚS být hoden označení nezávislého strážce ústavnosti, měl by postupovat rozvážně, rozhodovat po odpovídající diskusi, jejíž výsledek se promítne do nálezu a jeho odůvodnění,“ dodal soudce Sládeček.

Autor: Petr Kozelka, Právo
Zdroj: https://www.novinky.cz/…ail

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here