Jan Schneider: Jak neplavci učili Afghánce plavat

0
364
Ilustrační foto: Pixabay.com

Generál Petr Pavel, bývalý předseda vojenského výboru NATO, publikoval článek (13. 08. 2021, Právo) na konto odchodu západních vojsk po dvacetileté okupaci Afghánistánu. Dovolím si sdílet svůj údiv píše Jan Schneider v komentáři pro Prvnizpravy.cz.

Generál v článku konstatoval, že sleduje vývoj v zemi s obavami, protože dlouhodobě patří k těm, kdo varovali před letošním odchodem spojenců ze země, neboť rychlost návratu Tálibánu a fakt, že před ním vládní síly často skládají zbraně a opouštějí pozice bez boje, je pro něj zklamáním. Generál je toho názoru, že afghánské bezpečnostní síly ještě nejsou ve stavu, aby mohly bez pomoci spojenců bojovat s Tálibánem a plnohodnotně zajistit ve své zemi bezpečnost.

Jejich situace mu připomíná neplavce, o kterém „víte, že ho jednou musíte hodit do vody, aby se přestal bát a začal sám plavat“. Generál míní, že je ale mimořádně důležité dobře ho na to připravit a mít jistotu, že to zvládne, ale že se teď „ukazuje, že jsme afghánské síly a s nimi i celou zemi hodili do vody příliš brzy. A ty vody jsou hodně rozbouřené.“

Vtírá se otázka, co tam vlastně západní ozbrojené síly dvacet let dělaly, když si už odpustíme otázku, proč tam vlastně šly, kolik to vlastně všechno stálo, a kolik z těch prostředků se dostalo na místo určení a kolik bylo rozkradeno.

Generálův ideologicky vyfutrovaný optimismus se zcela míjí s realitou: „Současný stav ale nemůže vést ke zpochybňování, zda mise měla vůbec nějaký smysl. Jednoznačně měla. Velké části Afghánců ukázala, že lze žít i jinak než v neustálém konfliktu. Zlepšilo se postavení žen. Významná část země prošla určitou modernizací. Milionům lidí uplynulá léta ukázala, že lze žít s optimističtějším výhledem do budoucna a že jsou to hlavně oni, kdo mohou situaci změnit k lepšímu.“

Před dalším pokračováním doporučuji si protřít oči a přečíst si předchozí odstavec (přesná citace!) znovu. Generál si dovolí za bílého dne tvrdit, že po dvaceti letech neustálých bojů prý okupace západními vojsky „velké části Afghánců ukázala, že lze žít i jinak než v neustálém konfliktu“! Celá jedna nová generace se přitom narodila a dospěla v době nepřetržitých konfliktů!

Možná by nyní měl generál zkusit říci do očí všem těm uprchlíkům z Afghánistánu, že jim ta uplynulá léta ukázala, že „lze žít s optimističtějším výhledem do budoucna“!

Generál pak pokračuje ve své desinformační litánii tvrzením, že by se Afghánistán neměl znovu stát ohniskem šíření terorismu! On jím ale nebyl!

V Afghánistánu pouze našel útočiště Usáma bin Ládin, kterého ale FBI nikdy výslovně kvůli útoku na Světové obchodní centrum neobvinila a nestíhala! Na přiloženém zatykači pojem „9/11“ není vůbec zmíněn.

Generálovi jaksi ušlo, není-li to vůbec pod jeho rozlišovací schopnosti, že Tálibán vůbec nebyl aktivní v Evropě, a ani hrůzné teroristické činy nebyly v Evropě vykonány v jeho jménu.

Jestli někdo podporoval světový terorismus, byla to Saúdská Arábie, s jejímiž představiteli ale udržovali tehdejší ameriští představitelé přátelské styky, a udržují je dodnes, přes všelijaké další drobné patálie, jako je třeba rozřezání kritického novináře na ambasádě v Turecku.

Roli Západu v Afghánistánu výstižně vyjádřil již v roce 2003 v rozhovoru s Petrou Procházkovou nejvyšší afghánský soudce Mauláná Fazi Hádí Šinvarí:

„My teď bojujeme se třemi nebezpečími. Za prvé jsou to někteří mudžáhidové, kteří zneužívají slovo džihád. Za druhé západní svět. Díky mu za pomoc, ale přináší s sebou i zvyky, které ničí naši kulturu. Za třetí talibové. My jsme si je nevypěstovali. Usáma bin Ládin byl nejdřív podporován Američany. Hodně problémů sami vytvoříte a pak nám je pošlete.“

V tom je asi pointa celého toho krvavého podniku.

Autor: Jan Schneider, -rp-
Stálý spolupracovník ČESKÉ POZICE. V prosinci 1976 připojil svůj podpis pod Chartu 77. Spolupracoval se skupinou The Plastic People of the Universe. V roce 1993 získal Cambridge Certificate in Religious Studies. Od roku 1990 působil ve službách zpravodajských, policejních a vládních, mimo jiné byl ředitelem Kanceláře Rady vlády ČR pro zpravodajskou činnost. Od roku 2005 pracuje jako publicista a bezpečnostní analytik. (zdroj životopisu: lidovky.cz)
Zdroj: 17.8.2021 PrvníZprávy http://www.novarepublika.cz/…tml

Václav Klaus ml.: Za co umírají čeští vojáci v Afghánistánu?

Za tenhle článek mě před třemi lety málem ukamenovali. Média a všichni političtí pokrytci…

Za co umírají čeští vojáci v Afghánistánu? Z jakého důvodu? Koho a co tam hájíme? Bezpečnost České republiky? Nebo nějaké jiné hodnoty? Jaké?

Uplynulý týden byl ve znamení smutku. Zabití tří českých vojáků v daleké zemi. Třem rodinám nikdo nevrátí syna, tátu, manžela… Celá země vyjadřuje soucit.

Nejvyšší pocty, rakve zahalené českou vlajkou, doprovod stíhaček. Ano. Ti stateční vojáci tam byli posláni českým státem.

Upřímně věřím informacím, že čeští vojáci patří ve všech misích k těm elitním. U nás se do armády nedostane každý, má svou prestiž. Na rozdíl třeba od amerických jednotek nemáme v cizině za ta léta žádný větší skandál. Právě naopak. Profesionální výkony. S pár veterány jsem osobně mluvil. Namístě je úcta, hrdost.

Právě proto jsou ale namístě otázky o smyslu armády a našich zahraničních akcích. Tyto otázky je třeba si klást právě z důvodu úcty k českým vojenským obětem. Nikoli si nechat vnutit náhubek „z úcty k obětem o okolnostech, armádě a všem – mlčte“.

Smyslem armády je především chránit vlastní zemi, její svrchovanost. Tohoto cíle by armáda měla být schopná. Naše není. Tato priorita by se měla změnit, protože svět není bezpečné místo a vždycky vám přátelé (i spojenci) nejvíce pomohou, když jste sám dostatečně silný a životaschopný.

Bojovat a umírat v cizích zemích čeští vojáci se souhlasem vlády a parlamentu mohou. Mělo by to mít ale nějaký jasný důvod a cíl. Já ho, promiňte, v Afghánistánu nevidím.

Je to země mnoho tisíc kilometrů daleko. Blíž k nám leží řada zemí, kde se také vraždí, válčí, mučí lidé, umírají civilisté, jejich vlády mají blízko nebo jsou zcela teokratické (a nenávidící západní svět). Odkud míří „terorismus“ přímo k nám či kousek od nás.

Afghánistán je hornatá (třetina území leží výše než Sněžka) a zvláštní země, kde za posledních čtyřicet let ztroskotaly dvě největší světové armády – sovětská i americká. Oběma se podařilo dobýt hlavní město Kábul, odstranit pomocí speciálních jednotek prezidenta a navolit loajálního nového (za SSSR se jmenoval Babrak Karmal, pokud mne paměť neklame).

Zemi se jim ale ovládnout nepodařilo. Armády tam nemají zázemí. Není žádná většinová veřejnost, která by jen čekala, až se zbaví tyranie, a začala si sama demokraticky vládnout dle našich představ.

Afghánci vidí svět jinak. V zemi vládnou jiné tradice, zvyklosti, klany a pravidla. Jiný vztah k ženám, k náboženství, k hodnotě vlastního života. Jo, jasně. Většina jsou hodní vesničané, co si chtějí pěstovat své opium a dobře ho prodat. A obchodníci ve městech. Ti všichni trpí válkou a násilím. Děti a ženy – trpí ještě více. Chudí lidé, zvlášť v horách, bývají většinou dobří a hodní – všude na světě. No jo, no. Ale jak sovětskou, tak americkou armádu berou za okupační a snaží se je pozabíjet a vyhnat. Jednotky se drží na extrémně opevněných základnách, mimo základnu se vojáci musí pohybovat v těžkých obrněných vozech. Rozeznat normálního civilistu od bojovníka – nejde. Podobný syndrom zažila americká armáda už ve Vietnamu – frustrující boj s nikým. Navíc jazyková bariéra – persky umí málo lidí. Paštunsky ještě méně. Co tam děláme? Co tam reálně vybudujeme?

Tahle afghánská akce začala před sedmnácti lety za prezidenta Bushe. Odplata za útok na newyorské mrakodrapy. Ofenzíva v roce 2001 byla úspěšná. Pak dokonce zabili i toho Usámu bin Ládina. Teď je rok 2018 a politická a mocenská situace se vrací pomalu nazpět – Tálibán ovládá velkou část země. Obama byl původně kritikem Bushových akcí a byl pro rychlé stažení vojáků, pak lehce otočil a nechal vše vyhnívat. Uběhlo deset let. Co si myslí Trump, není přesně jasné, ale spíše to kopíruje Vietnam – tedy postupné stahování vlastních jednotek a spoléhání na „lokální síly“. Nyní jde údajně právě z velké části o výcvik lokálních policistů a vojáků.

Řekněte mi, když je tam po zuby ozbrojený západní voják v každodenním nebezpečí útoku – a v noci je na opevněné a pečlivě hlídané základně –, tak jak tam asi bydlí místní „demokratický“ afghánský voják nebo policista nebo demokratický činitel – 10 km daleko v tom městečku pod horami? Cítí se ochráněn?

A kolik z nich funguje pro obě strany? Český generál ve středu na Novinkách uvedl, že Afgháncům účastnícím se vojenských akcí se sdělují informace až na poslední chvíli z důvodů bezpečnosti.

Jsem skeptický i k těm operativním informacím o zbraních a podezřelých osobách, které tam běžní vojáci chodí s nasazením života kontrolovat a kvůli nimž hlídkují. Před třemi lety vybombardovala americká armáda nemocnici Lékařů bez hranic v Kundúzu (sever země). Byla to velká ostuda, desítky mrtvých lékařů i pacientů, Obama se omlouval. Vojáci si to spletli s nějakou vládní budovou, kterou „podle zpravodajských informací“ obsadily opoziční síly. Proč by to mělo být nějak zásadně jinak teď, když se vysílají patroly tu tam, tu tuhle. Je za ty tři roky lepší zpravodajská technika nebo pracují zpravodajci pečlivěji?

Teď budou všichni křičet, že se tato slova nesmí psát a že jde prostě o naši spojeneckou povinnost. Myslím, že ne. Skoro největší armádu NATO má Turecko – a žádné vojáky v Afghánistánu nemá. Řada jiných zemí také ne. My tam vojáky mít chceme, není to naše povinnost.

Fakt to chceme? Proč?

Autor: Václav Klaus ml.

Absolvoval Přírodovědeckou fakultu UK. Přes 20 let působil na půdě gymnázia PORG jako učitel, zástupce ředitele a ředitel (15 let). Pod jeho vedením se gymnázium stalo nejúspěšnější střední školou ve výsledcích státní maturity a dalších žebříčcích a rozšířilo se o další dvě pobočky v Praze a Ostravě.

Založil Asociaci aktivních škol (sdružuje přes 100 českých škol). Je autorem mnoha odborných článků, dvou matematických učebnic a dalších knih (publicistika, školský systém).

Od roku 2014 publikuje pondělní komentáře na Novinky.cz.

Vede jeden z největších českých šachových klubů a dosud aktivně závodí na kole.

Na podzim 2017 byl zvolen poslancem za ODS, 16. března 2019 byl ze strany vyloučen. Nyní je poslancem za hnutí Trikolóra.

Zdroj: https://www.novinky.cz/…QPo

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here