Pardubický kraj vůči Chrudimi přitvrdil. Vyhrožuje přestěhováním muzea a bagatelizuje omezení zdravotní péče v nemocnici

0
710
Foto: Kodl Cr

Není tajemstvím, že mezi Pardubickým krajem a Chrudimí nepanují zrovna vřelé vztahy. Důkazem je například předjednaný výsledek posledních krajských voleb, s nímž se pochlubil v pátek večer v televizi, tedy uprostřed hlasování, hejtman Martin Netolický (v 3PK za ČSSD), když avizoval, že obejde se svými partnery vítěze voleb (ANO 2011) a vytvoří s nimi v podstatě staronovou krajskou vládní koalici. Mnozí Chrudimáci se proto dotazovali, jaký smysl mělo chodit k volebním urnám, když nedostali šanci cokoli změnit.

Stop deprivatizaci vody na Chrudimsku?

V Chrudimi bylo tehdy ve hře téma vody, protože zdejší voliči dali zelenou její deprivatizaci. Jenže „klika“ kolem krajského radního a starosty Hlinska Miroslava Krčila (3PK) měla svými hlasy opakovaně znemožnit volbu starosty města Františka Pilného (ANO 2011) do představenstva společnosti Vodovody a kanalizace (VaK) Chrudim a zastupitele Daniela Lebdušky (Piráti) do dozorčí rady této firmy. Z kuloárů pronikla tenkrát ven informace, že „Chrudimští měli dostat přes držku za to, co psali o vodě v novinách“ před volbami. Jenže tím napjaté vztahy mezi krajem a městem neskončily. Naopak. V posledních dnech se vyostřily. Poprvé kvůli omezení zdravotní péče v Chrudimské nemocnici a podruhé zase kvůli porušení uzavřené smlouvy ze strany Pardubického kraje v případě opravy omítky Muzea, k níž se kraj v roce 2005 zavázal.

Vymanilo se už krajské zdravotnictví z krize?

Jedno je jisté. V Chrudimské nemocnici, která spadá pod Nemocnice Pardubického kraje a kompetenci krajské radní Michaely Matouškové (STAN), už druhým měsícem nefunguje příjem interní ambulance tak, jak by měl, a pacienti musí v akutních případech občas do Pardubic nebo Litomyšle. Důvod je prostý. Nemocnici momentálně chybí na interně dva lékaři a kraj je není schopen zajistit. Když se na důvody dotazoval vedení radnice zastupitel Jiří Hradec (Koalice pro Chrudim), přislíbil mu starosta města František Pilný (ANO 2011), že zjistí důvody přímo u radní Matouškové na krajském zastupitelstvu. A co se nestalo. Když se jí starosta Pilný ptal, byl za to ostatními pokárán, že prý zdržuje a že se má objednat u Matouškové k internímu jednání. Inu, krajské zdravotnictví je s ohledem na prohrané soudní spory a trvalá zdravotní poškození, k nimž v minulosti na jeho pracovištích došlo, už nějaký rok na republikovém chvostu, a rozebírat nové problémy v krajském zdravotnictví těsně před volbami je zkrátka nepopulární. Jenže jak k tomu přijdou zdejší pacienti? Ti chtějí za své peníze odpovídající péči v místě bydliště a vůbec je nezajímá, jestli někdo někoho zdržuje. Důležité je, že se věc řeší a veřejně, protože jen tak se mohou dát věci do pohybu, a nikoli že se bagatelizují, či dokonce zametou pod koberec.

Radní mají arogantního jednání kraje plné zuby

Vzápětí ale přišla další studená sprcha, to když se starosta Pilný zeptal, jak chce kraj řešit opravu omítky na budově Muzea v Široké ulici, jehož pronajaté křídlo nechal kraj obehnat nevzhledným bedněním a opravu historického objektu neustále odkládá. Kraj k tomu zavazuje smlouva o výpůjčce z roku 2005. Pilnému se za to dostalo výhrůžek od hejtmana Martina Netolického i jeho náměstka Romana Línka (KDU-ČSL), že prý kraj nemá za povinnost zřizovat Regionální muzeum a může ho prý klidně přestěhovat z Chrudimi do Rychmburku u Skutče, jestliže se město nechce na opravě Muzea finančně podílet. Co k tomu dodat? Smlouvy se mají plnit. A jestliže si Pardubický kraj budovu Regionálního muzea bezplatně pronajal na padesát let pod podmínkou, že zajistí údržbu a případné opravy objektu, pak není co řešit. Nelze se chrudimským radním divit, že mají arogantního jednání kraje plné zuby a že mu odmítají ustoupit, protože jen blázen nebo naprostý ekonomický sebevrah pronajme zdarma někomu svůj objekt a ještě bude doplácet na jeho opravy. Natož v řádu několika milionů.

Stávají se z jednotlivých krajů zbytečné mezičlánky?

Jaký je závěr? Představitelé Pardubického kraje nabíhají svým povýšeným jednáním na smeč přesně těm hlasům, které požadují otevření diskuze o zrušení jednotlivých krajů v České republice s odůvodněním, že jde o zbytečný byrokratický mezičlánek, který finančně i personálně zatěžuje chod našeho státu. Na pracovním trhu v Česku se momentálně nedostává asi 300 tisíc pracovníků různých profesí, přičemž některé politické strany chtějí tuto „díru“ zalepit dělníky či uprchlíky ze zahraničí. Co je nahradit úředníky z krajských úřadů, jejichž agendu zvládnou obce s pověřenou působností, a zamezit tak zvýšení kriminality, kterou příliv lidí z jiných zeměpisných kultur provází? Nabízí se i další srovnání: o něco menší Švýcarsko má zhruba pětkrát méně úředníků než Česká republika a věci tam zpravidla fungují, jak mají. V Pardubickém kraji jsou přitom uzavírány smlouvy, z nichž jednoznačně vyplývají práva a povinnosti obou stran. Přesto kraj, který má jít příkladem, smluvními podmínkami veřejně opovrhuje a vyhrožuje slabšímu, v tomto případě městu Chrudim, pokud nepřistoupí na jeho návrh, a ještě ho vydává za „férový“. I to je důvod k zamyšlení, jestli takové lidi ve svých službách potřebujeme. A zda je nutné se jimi nechat ponižovat. Vzpomeňme si na to v příštích dvou dnech…

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here