Lidé kvůli covidu přestávají věřit vědě, informací je příliš, varují odborníci

0
160
Foto: Pixabay.com

Popíráme stanoviska odborníků, abychom se nemuseli vzdávat přesvědčení? Nebo je díky technologiím jen více slyšet hlasitá menšina? Jak na sobě pracovat, abychom byli otevření novým informacím? Seznam Zprávy se zeptaly psychologů.

Už bezmála dva roky trvající pandemie covidu-19 spustila na sociálních sítích i v diskuzích pod články laviny komentářů. I při jejich letmém pročítání se zdá, že společnost se rozdělila do několika názorových skupin, které odmítají měnit svá stanoviska. A to mnohdy navzdory výsledkům vědeckých studií a názorům odborníků.

Redakce Seznam Zpráv proto oslovila klinické psychology, doktora Adama Suchého a docenta Miroslava Světláka, s dotazem, proč někteří lidé popírají vědecké výstupy. Oba odborníci před nedávnem založili Českou psychologickou alianci pro globální změny, která připojila tuzemské psychologické organizace ke Globální psychologické alianci. V jejím rámci se řeší právě vliv globálních problémů, jako je změna klimatu nebo covid, na člověka.

Věříme tomu, čemu věřit chceme

„Podle některých zdrojů se covid podepsal mimo jiné na tom, že lidé přestávají věřit vědě,“ říká Adam Suchý. „Ve společenské rovině za to může přemíra informací, míchání ověřených faktů s dezinformacemi, devalvace odborných sdělení v laciných debatách a politické a finanční tlaky, které vytvářejí dojem, že se věda – nebo lékaři – někomu zaprodala.“

Na individuální úrovni je pak podle Suchého přirozené zjednodušování nebo dokonce popření. První souvisí s tím, že ne každý má čas na studium komplexního problému, druhé pak s tím, že naše vlastní psychika se brání před ohrožením. „Věříme tomu, čemu věřit chceme, a pro své názory hledáme potvrzení, nejsme otevřeni novým zjištěním,“ vysvětluje doktor.

Svět vědy se od přirozeného liší

Miroslav Světlák ale varuje před zjednodušováním. „Pokud bychom se takto chtěli ptát, museli bychom mít evidenci, kolik lidí nevěří kterému konkrétnímu vědeckému výstupu, v jakém společenském kontextu a v jaké konkrétní situaci,“ upozorňuje psycholog. Připomíná také, že je rozdíl mezi přirozeným světem, ve kterém žijeme, a světem vědy. Jako příklad může posloužit letošní jaro, kdy v Česku sice byly nadprůměrné srážky, přesto vědci připomínali dlouhodobé sucho a hrozbu nedostatku vody.

„To je samozřejmě matoucí a vnáší to pochybnost a otázku, čemu vlastně věřit,“ vysvětluje Světlák. „Často se přirozeně potřebujeme rozhodnout, co je pravda, a nikdo nás neučil, jak s informacemi zacházet a jak je interpretovat. Tady bych lidem potvrdil jejich touhu vědět, co je pravda. Podpořil je, že jejich zmatenost a nedůvěra jsou přirozenou reakcí na nesrovnalosti mezi bezprostřední zkušeností a vědou.“

Právě jednoduchý příklad se suchem přetrvávajícím i v momentálně deštivém počasí považuje za možný výchozí bod pro to, abychom se naučili, že takové informace mohou stát vedle sebe. Že se nevylučují.

Oba odborníci se však shodují, že v současné době existuje přemíra informací, ve které je složité se vyznat. A škodit mohou i média. „Každý může vést sofistikovanou diskusi o jakémkoli globálním problému lidstva. Krátké titulky a perexy článků mohou vytvořit iluzi, že víme a že třeba nebude tak zle, anebo naopak,“ připomíná docent Světlák. „Tato iluze může být z mého pohledu o to silnější u lidí, kteří třeba nikdy žádný obor systematicky nestudovali, a internet jim nabízí rychlý, ale povrchní vhled do složitých problémů.“

Připusťme si pochybnosti

Jak se ale podobného chování vyvarovat, je složitá otázka. Mnozí lidé si ani nejsou vědomi toho, že dělají nějakou chybu. „Problém je právě v nízkém uvědomování, lidé to nepoznají. Pokud by ale na sobě chtěli pracovat, tak pomocí zvyšování uvědomování, práci na sebereflexi a vzděláváním se,“ vysvětluje Suchý.

Jak dodává, vhodná by byla i znalost základů manipulačních technik a dezinformací. Jako vodítko podle něj mohou sloužit silné emoce, například když je v člověku spustí názor vybočující z jeho bubliny. V ten moment má přijít na řadu prozkoumání právě těchto informací. Důležité také je umět si připustit pochybnosti.

Světlák pak připomíná citát z knihy Myšlení pomalé a rychlé nositele Nobelovy ceny za ekonomii Daniela Kahnemana. „Musíme se naučit rozpoznávat situace, ve kterých jsou omyly a zkreslení pravděpodobné, a věnovat zvýšené úsilí vyhnout se omylům tehdy, když jde o něco hodně důležitého.“ Podle odborníka je potřeba učit se to už na školách, vyžaduje to také moudrost, pokoru a důvěru.

„Osobně si myslím, že otevřený člověk má jistou dávku moudrosti, zralosti a intelektu, aby byl schopen přehodnocovat svá zjištění o světě,“ potvrzuje i Suchý. „Je to dřina, bolí to a je to ohrožující. Bezpečnější je zůstávat ve svých skupinkách a potvrzovat se ve svém vidění světa – ve hře je i sounáležitost, odvěká potřeba někam patřit.“

V této souvislosti cituje svého kolegu, klinického psychologa a psychoterapeuta Jiřího Drahotu: „Jakmile se objeví nějaké ohrožení, skupiny se vzdalují od středu i od sebe navzájem – polarizují se. V podstatě to je evolučně dané obranné semknutí. Vymizí střed a přichází konflikt, který obě polarity buďto sjednotí, nebo je od sebe odtrhne úplně.“

Ustupuje empatie, nebo jen posloucháme hlupáky?

Mizí tedy v těžkých časech mezi lidmi empatie, neboli schopnost vcítit se do pocitů a jednání druhého člověka? Doktor Suchý je přesvědčen, že empatie skutečně ustupuje, protože „když jsou lidé pod tlakem, ohroženi, zastrašováni a mají dost svých starostí, zmenšuje se kapacita pro porozumění druhým“.

Docent Světlák je optimističtější. „Empatie určitě nevymizela, je všude kolem nás.“ Jako důkaz toho, že empatie v populaci stále existuje, přidává příklady: „Lidé se k sobě chovají vlídně, soucitně, pomáhají si, uhýbají sanitkám, nakupují dárky z lásky, modlí se za nemocné, zapalují svíčky, zachraňují planetu a tak dále.“

„Nedopřávejme pozornost hlupákům a neztrácejme čas reakcemi na ně. Máme jiné věci na práci, než reagovat na promile populace, která dostala díky technologiím jedinečnou možnost být také slyšet,“ přidává odborník vcelku jednoduchý recept.

Autor: Petr Juna
Zdroj: https://www.seznamzpravy.cz/….cz

Má se při přeočkování změnit vakcína? Chlíbek: spíše ne, Hořejší: spíše ano

Lidé, kteří se registrovali na posilující třetí dávku očkování proti koronaviru, si mohou sami vybrat ze dvou vakcín od výrobců Pfizer/BioNTech a Moderna. A to bez ohledu na to, která z nich jim v těle již koluje. Kombinace obou látek je z odborného hlediska možná, zda ale přinese očkovanému nějaké pozitivum v podobě větší ochrany, se Novinkami oslovení odborníci neshodnou.

Od pondělí 29. listopadu je možné se registrovat na posilující dávku bez ohledu na to, zda již máte nárok či nikoliv. Pokud člověk ještě nárok na třetí dávku nemá, systém si jeho registraci zapamatuje a ve vhodnou dobu jej na možnost přeočkování upozorní.

Některé zájemce nicméně při vyplňování dotazníku mohla překvapit možnost výběru vakcíny pro třetí dávku – Comirnaty od výrobce Pfizer/BioNTech, nebo Spikevax od firmy Moderna.

Z toho vyplývá, že občan očkovaný Pfizerem může, pokud chce, na třetí dávku využít látku od Moderny a naopak.

Ministerstvo: Je to jedno

„Přeočkování je možné oběma mRNA vakcínami. Není nutné dodržet stejnou značku vakcíny, je to v zásadě jedno,” řekl Novinkám mluvčí ministerstva zdravotnictví Daniel Köppl.

V Česku drtivá většina očkovaných dostala Pfizer. Z celkem vyočkovaných 13,4 milionu dávek připadlo na Pfizer více než 11 milionů, což odpovídá 92,5 procenta.

Moderny se doposud vyočkovalo něco málo přes milion dávek.

Dokončené očkování má podle aktuálních dat ministerstva zdravotnictví přibližně 6,3 milionu občanů a nárok na třetí dávku už má zhruba 1,3 milionu lidí, nejčastěji jde o seniory a zdravotníky, kteří se mohli nechat očkovat mezi prvními.

Novinky se s dotazem, zda je ku prospěchu člověka očkovaného Pfizerem zvolit si k přeočkování Modernu, obrátily na předsedu České vakcinologické společnosti Romana Chlíbka a imunologa Václava Hořejšího z Akademie věd ČR.

Chlíbek: Lepší je držet se původní vakcíny

Ačkoliv Chlíbek a jeho odborná společnost uznávají možnost kombinování vakcín, je spíše toho názoru, aby lidé pokračovali v již dříve aplikované vakcíně.

„Naše doporučení je takové, že primárně by člověk měl pokračovat ve vakcíně, s níž začal. Je to nejsprávnější postup a v souladu s informacemi výrobců. Ten, kdo byl očkován Pfizerem, by měl dostat Pfizer, ten, kdo Modernou, by měl dostat Modernu. V případě, že jedna nebo druhá nebude dostupná, tak ale nemusí na nic čekat a může si klidně dát Modernu místo Pfizeru nebo naopak,” řekl Novinkám Chlíbek.

Na dotaz, zda schéma 2x Pfizer a 1x Moderna může zvýšit míru ochrany, odpověděl: „Jsou studie, které potvrzují, že třeba když se po Pfizeru aplikuje Moderna, tak dochází k o něco vyšší protilátkové odpovědi, ale je to z mého pohledu tak zanedbatelné, že bych se k tomu já osobně neupínal.”

Hořejší: Lepší je vakcínu změnit

Existuje několik studií, které poukazují na to, že smíchání vakcín může zvýšit procento ochrany, a snížit tak riziko nákazy, těžkého průběhu covidu-19 či následného úmrtí. Data ze Singapuru, který platí na světě za druhou nejvíce proočkovanou zemi, ukazují u všech věkových kategorií, že přeočkování dvou dávek Pfizeru dávkou Moderny snižuje pravděpodobnost nákazy o 72 procent. Tři dávky Pfizeru pak mají mít účinnost 62 procent.

Hořejší se staví spíše na stranu mixování vakcín. „Myslím si, že rozdíl v ochraně nebude velký, ale kdybych byl na vašem místě a byl očkován Pfizerem, tak si dám Modernu. Vakcíny nejsou úplně stejné, takže imunitní odpověď na to přeočkování bude taková, že to rozšíří to spektrum protilátek, které vznikají,” řekl Novinkám Hořejší.

Kombinovat tedy Pfizer a Modernu, nebo zůstat u stejné vakcíny? Obě možnosti jsou přípustné, rozhodnutí je tak na každém člověku.

Jednodušší rozhodování ale mají lidé, kteří dostali vakcínu AstraZeneca nebo jednodávkový Janssen. Jimi se už přeočkovávat nebude. Přeočkování některou z mRNA vakcín je tedy například podle amerického Národního ústavu zdraví vhodné a žádoucí, aby se zvýšila imunitní odpověď.

Autor: Jan Menšík, Novinky
Zdroj: https://www.novinky.cz/….cz

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here