Frustrace na úřadu práce: Vyplácíme na dávkách víc, než bereme na přepážce

0
197
Foto: Pixabay.com

Nejprve měli více práce kvůli covidu, nyní kvůli náporu uprchlíků. Jejich plat ale zůstává stále stejný. Když se k tomu připočítá zdražování, vede to k jedinému – v zaměstnancích úřadů práce kypí vztek.

Podobné částky, které jim chodí coby plat na účet, pomáhají vyřizovat lidem žádajícím o dávky. To jim samo o sobě náladu nezvedá. Navíc se ale dostávají v posledních týdnech pod stále větší pracovní tlak – vedle obvyklé pomoci pro české občany vyřizují i mimořádné dávky pro uprchlíky.

Příběhy dvou konkrétních žen úřednic odhalují aktuální nespokojenost pracovníků na úřadech práce, která se v květnu přetavila do krátké stávkové pohotovosti ukončené konkrétním termínem jednání s ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou (KDU-ČSL).

Obě úřednice ovšem mluví o nahromaděné frustraci, kterou se svými kolegyněmi zažívají a která rozhodně s koncem stávkové pohotovosti nezmizela. První pracovnice doufá, že jednání přinese změnu, druhá už si naděje nedělá a myslí si, že pomohou jen hlasité protesty.

Shodně pak varují, že pokud se situace nezmění, bude docházet k masivnímu propouštění. „V dnešní době, kdy máme takovou inflaci, stejně hrozí, že půlka z nás odejde,“ konstatuje Lenka, která pracuje na úřadě v Ústeckém kraji.

„Jedna kolegyně už dala výpověď. Už to neunesla. Postupně budou odcházet další…,“ vypráví Dana, která má zkušenosti z pražského kolektivu.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka Seznam Zprávám popsal, jak se snaží současné nálady na úřadech práce zklidnit. „Řekli jsme odborům, že dáme odměny a v polovině roku se budeme bavit o zvýšení platů ve veřejné sféře. A řekl jsem i, že k 1. lednu příštího roku budu hledat cestu, jak upravit tarify a stupně,“ reaguje ministr.

Snaží se najít férové řešení, aby dostali přidáno především úředníci v krajích, jichž se aktuální situace dotkla, a nepřidávalo se plošně i těm, kteří nemají s uprchlickou krizí více práce.

Úřednice z Ústecka: Chovatel prasat je lépe placený

Po téměř deseti letech pobírá Lenka pracující v Ústeckém kraji plat 27 tisíc korun hrubého. „I chovatel prasat si vydělá 30 tisíc korun hrubého. A to nám dávají pořád těžší a těžší agendy,“ zlobí se žena.

Připouští, že letos dostala odměny, které označila za slušné. „Dali nám mimořádné odměny, ale ta mimořádná situace pokračuje stále,“ hodnotí Lenka.

Situace se jí přímo dotýká i kvůli aktuálnímu zdražování potravin. S kolegyněmi si dávají tipy, kde je co v akci, a navzájem si vypomáhají. Když jedna vyráží pro zlevněné potraviny, rovnou nakupuje i pro ostatní.

Na úřadě práce je Lenka už jen kvůli kolegyním. „Když jedna vypadne, tak si to slíznou ostatní. Nic jiného,“ odpovídá na otázku, proč na úřadě zůstává.

V práci si připadá pod tlakem. Vše se zhoršilo už s covidem a aktuálně ještě přibyla humanitární dávka pro lidi prchající před válkou na Ukrajině. „V březnu a dubnu jsem nefungovala jako máma,“ popisuje Lenka s tím, že přibývají hodiny, které tráví na úřadě přesčas, a zároveň musí chodit do práce například v sobotu, aby s kolegyněmi dohnaly dávky pro české občany. Ti jsou podle ní stále častěji na úřednice nepříjemní.

Ve zbylém volném čase je tak bez energie a nemá chuť chodit mezi lidi. „Přijdu domů a jdu rovnou spát. Syn mi to vyčítá. Že si nehraji, že o víkendu nejedeme ani na výlet,“ připouští úřednice.

Popisuje, že v takovém rozpoložení špatně nese, že následně v práci vyřizuje humanitární dávky, kdy ukrajinské rodiny dostávají skoro stejné peníze jako ona.

Úřednice v Praze: Vyplácíme vyšší dávky, než jsou naše platy

Pražská úřednice Dana mluví o tom, že se necítí v práci bezpečně. „Je to až k pláči, jak nám lidé nadávají. Nic nás nechrání, jen přepážka, když někoho naštveme, třeba že mu zamítneme dávku, tak nás může zabít. Jsme rizikové pracoviště,“ říká kategoricky úřednice, které redakce pozměnila křestní jméno.

Argument vlády, že pracovníci úřadu práce nejsou v první linii, a proto se jim nebude plošně zvyšovat plat, ženu rozzlobil. „Mám plat 26 tisíc korun. To i prodavačka má víc. Při tom návalu? Při té zátěži? Zdá se vám to normální?“ podivuje se Dana, která jako úřednice pracuje pátým rokem.

Zmiňuje ovšem, že dostala minulý měsíc deset tisíc korun čtvrtletní odměny a dalších deset tisíc korun jako mimořádnou odměnu. Trvá ale na tom, že základní plat, který s kolegyněmi pobírá, je na hranici možností žití v Praze a chybí jí benefity, jako je například penzijní připojištění.

„Dávky, které vyplácíme, jsou vyšší než plat pracovníka na přepážce. Člověk, co rukama ani nehne, má dávky větší než my platy,“ zlobí se Dana a mluví o tom, že za férovou výplatu by považovala 32 až 35 tisíc korun měsíčně.

Vypráví, že poslední měsíce musí chodit vypomáhat i s humanitárními dávkami. V takovém případě je podle svých slov v práci v 7:15 a doma až v půl deváté večer. „Přijdu, sednu a usnu,“ popisuje úřednice.

Podobně jako Lenka si stěžuje, že přesčasy, pokud nejsou o víkendu, nejsou proplácené. Poslední měsíce je počítá v desítkách hodin.

„Já mám několik let do důchodu. Nemám šanci si najít jinou práci. Přemýšlela jsem, že půjdu do předčasného, ale připravila bych se o část peněz,“ říká a dodává, že nakonec si podobně jako úřednice z Ústeckého kraje váží kolegyň a neodejde.

Autor: Petr Švihel
Zdroj: https://www.seznamzpravy.cz/….cz

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here