Tomáš Zdražil: Dětským hřištím v Chrudimi schází pozitivní zkušenost rodičů i dětí

0
1040
Tomáš Zdražil (na snímku) chodí se svými dětmi přes celou Chrudim do sídliště U Stadionu, aby si s nimi mohl bezpečně hrát na zdejším dětském hřišti. Foto: Sandra Nováková

Tomáš Zdražil chodí se svými dětmi přes celou Chrudim do sídliště U Stadionu, aby si s nimi mohl bezpečně hrát na zdejším dětském hřišti. Jinou alternativu prý ve městě nemá. Při této příležitosti debatuje s rodiči o tom, jaké funkce dětská hřiště plní a jaké parametry by měla mít.

„Nejdůležitější ze všeho je si uvědomit, že jsou děti naše budoucnost, a pokud je nebudeme rozvíjet na dětských hřištích, můžeme očekávat, že se začnou potýkat s obezitou, zdravotními problémy a později s vysokou mírou nezaměstnanosti,“ říká na úvod Tomáš Zdražil.

Jak dodává, neustále se všude skloňuje, že si děti nehrají venku, zatímco starší generace venku vyrostla. Proč tomu tak je třeba v Chrudimi? Půjde to nějak změnit? Nebo tomu alespoň nějak pomoci? O tom všem mezi sebou zdejší rodiče živě diskutují.

Větší dohled kamerového systému na bezpečnost dětí

„Stačí vzít v úvahu tři základní body, kterými je zapotřebí se zabývat – tedy bezpečností, hygienou a využitelností chrudimských hřišť,“ pokračuje Tomáš Zdražil. Na první místo řadí bezpečnost. „Jestliže dítě spadne ze skluzavky, domečku nebo vyhlídky a zraní si přitom páteř, zlomí nohu či omdlí, je odkázáno na kolemjdoucí, kteří k němu mohou přivolat pomoc. Velkým problémem jsou také střepy na hřištích pro náctileté, kteří zde kouří a požívají alkohol. Právě o střepy se mohou vážně poranit menší děti nebo batolata, která ráda ochutnávají na pískovištích písek a mohou přitom snadno narazit na nedopalek cigarety nebo střep. Další stinnou stránkou chrudimských hřišť je vandalismus. Pokud se totiž dětská hřiště a jejich nejbližší okolí pravidelně nekontrolují, tak zde může docházet k vážným poraněním,“ míní tatínek Zdražil.

A jak tedy tyto problémy řešit? „Větší bezpečnost na hřištích by mohly zabezpečit kamery napojené na centrální pult městské policie. Děti by byly pod takovým dozorem v bezpečí, například v případě vážných úrazů. Také by se na dětská hřiště nestahovaly party náctiletých. A v případě vandalismu by strážníci mohli snadněji učinit přítrž podnapilým vandalům při ničení městského inventáře, protože by byli včas na místě,“ pokračuje Tomáš Zdražil.

Tomáš Zdražil chodí se svými dětmi na hřišti v sídlišti U Stadionu. Foto: Sandra Nováková

Oplocená dětská hřiště a vyvezené odpadkové koše

Druhým bodem, který Tomáš Zdražil zmiňuje, je hygiena na hřištích. „V Chrudimi je velká populace vran a havranů. Tito opeřenci mají v oblibě dělat ´inventuru´ v odpadkových koších, tudíž nejsou kolem košů rozházené odpadky od hloupých lidí, jak si mnozí myslíme, ale právě od těchto ptáků. Jediným řešením, jak tomu zabránit, je mít koše prázdné. Proto jsem přesvědčen o tom, že by se odpadky z okolí dětských hřišť měly svážet častěji než doposud.

A pak jsou tu i pejskaři, kteří si bohužel myslí, že je pejsek jako dítě a nedělá jim žádný problém vypustit svoje čtyřnohé miláčky na dětská hřiště, nebo se jim pejsci bez vodítka na hřiště zaběhnou. Vzhledem k tomu, že jsou děti na dětských hřištích důležitější a chceme, aby vyrůstaly v čistotě, je třeba vstup pejskům na hřiště viditelně zakázat plotem,“ argumentuje Tomáš Zdražil.

Každé dítě potřebuje s ohledem na svůj věk jinou hračku

A konečně třetím bodem, o kterém Tomáš Zdražil s ostatními rodiči hovoří, je využitelnost dětských hřišť v Chrudimi. Ta je podle něj zavislá na mnoha faktorech. „Na hřištích si hrají děti od batolat po náctileté, z čehož je zřejmé, že každé dítě potřebuje jinou hračku. Každé hřiště by to také mělo umět zohlednit a je třeba, aby dokázalo zaujmout jak menší, tak i větší děti. A jestliže bude hřiště znečištěné, nebo dokonce opakovaně špinavé, nebude ani využívané. Je zároveň třeba vzít v úvahu, že hřiště by nemělo být stavěno jen pro to, že bude, ale že má sloužit k hrám dětí. Už proto by se mělo dbát na důslednou údržbu hřišť. Dále je třeba si uvědomit, že jakékoliv dítě v zápalu hry nevnímá dostatečně svoje okolí a proto mu i nízký plot umožní vnímat vnější hranice, po které je možné si bezpečně hrát a za kterými je už běžný, reálný život. Proto je zapotřebí mít hřiště na fotbal, basketbal a další oplocené, aby dítě v zápalu hry nevběhlo do vozovky.

Je také třeba zmínit dostupnost hřišť. Ve městě je jich spousta, ať už větších nebo menších, jejich využití se ale bohužel liší. Nejjednodušeji by se daly hřiště rozdělit na ty pro malé děti, větší děti a náctileté. Je zapotřebí si uvědomit, že se v každém chrudimském sídlišti nachází všechny věkové skupiny dětí, proto je třeba hřiště rozšířit a zmultifunkčnit. Je totiž nereálné, aby si děti jezdily samy hrát přes půl Chrudimi fotbal, basketbal, nebo si šly hrát na písek,“ tvrdí Tomáš Zdražil.

Co říct závěrem? „Pokud je cílem města vrátit děti zpátky na hřiště, musí těmto hřištím důvěřovat také rodiče. Musí tedy mít s hřišti pozitivní zkušenosti, zároveň to musí děti na hřištích bavit a musí tam mít dostatečné vyžití. Vize hřišť, která jsou oplocená, bez odpadků, multifunkční a hlídaná, je vizí, která je reálná pro záměr znovuoživit dětmi dětská hřiště v Chrudimi,“ uzavírá Tomáš Zdražil, který, jak znovu zdůrazňuje, získal veškeré poznatky po debatě s rodiči na hřištích a v jejich okolí.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here